Zatímco nacistická propaganda ukazovala vítání Adolfa Hitlera v Krnově a v Bruntálu jako důkaz jednoty německého národa, právníci Řádu německých rytířů se dnes snaží dokázat loajalitu řádu vůči Československé republice. Ve hře je restituční vydání 13 500 hektarů pozemků, hrady Bouzov a Sovinec i lázně Karlova Studánka.

Řád už od nástupu fašismu v Německu vystupoval proti německé expanzivní politice a podporoval zachování celistvosti a suverenity Československa. Zřejmě proto byl řád zrušen a jeho majetek zkonfiskován 27. února 1939 dekretem říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti.

V Krnově před válkou Němci tvořili něco přes 95 procent obyvatel. Je faktem, že většina z nich vnímala Hitlera jako osvoboditele. Nacistické Německo jim bylo bližší než demokratické Československo.

Přestože Hitler získal Sudety podpisem mnichovské dohody, chtěl se místnímu obyvatelstvu prezentovat jako osvoboditel v čele neporazitelné armády. Vždyť co by to bylo za triumfální osvobození beze zbraní?

Problém byl v tom, že v říjnu 1938 ještě válka nezačala, a německá armáda byla dislokována někde úplně jinde. Aby Hitler udělal v Sudetech dojem, že se neslaví jen diplomatický úspěch, ale hrdinně vybojované vítězství, poslal do československého pohraničí vše, co zrovna bylo po ruce. Tak se stalo, že na „osvobozený“ Krnov vyšel jen jeden lehký tančík Panzerkampfwagen, který je známý také jako Panzer PZ II.

Na krnovském Liechtenštejnském náměstí (dnes náměstí Hrdinů) projížděl až komicky malý tančík, který místní vítali vlaječkami s hákovým křížem, vztyčenou pravicí, nebo si ho jen zvědavě přihlíželi z chodníků. Kvality tanku Panzerkampfwagen odpovídaly tomu, že byl vyvinutý pro výuku tankistů.

„Jistě jste si všimli, jak je ten tank nápadně malý. Jízdní vlastnosti měl celkem dobré, ale jinak měl jen slabé pancéřování, jeden kulomet a jeden dvacetimilimetrový kanón. Mezi námi československé tanky, které měla naše armáda v září 1938, byly lepší ve všech ohledech,“ komentoval fotografii tančíku historik krnovského muzea Alexandr Michl-Bernard.

Panzerkampfwagen měl být původně jen školní stroj pro výcvik taktické přípravy a při vývoji se nepočítalo s nasazením do bojových operací. Válka se ale vyvíjela tak, že nakonec se i tento tančík objevil na mnoha bojištích Severní Afriky a Ruska. Při přímém střetu proti ruským, britským nebo našim tankům tento německý tančík neměl šanci.

KYTICE HOZENÁ HITLEROVI DO OBLIČEJE

Tančík projel Krnovem 6. října, a následující den 7. října 1938 ve Vídni zemřel nejslavnější krnovský rodák Leopold Bauer a do Krnova osobně dorazil Adolf Hitler. Krnované ho vítali transparentem „Děkujeme našemu vůdci“ a někdo mu hodil kytici přímo do obličeje.

Tisková agentura DNB 7. října vydala zprávu:

„Německá tisková kancelář poukazuje na to, že znovu byl vydán zákaz házeti květiny a jiné předměty na vůz říšského kancléře Hitlera nebo jeho průvodu. Říšský kancléř Hitler byl dnes lehce raněn v obličeji kyticí hozenou na jeho vůz.“ „Ještě máme v depozitáři muzea uložené pero, kterým se Hitler v Krnově osobně podepsal do pamětní knihy,“ doplnil Alexandr Michl- Bernard.