Kdyby byl skutečně pomník věnován staré radnici, mohly na něm být uvedena tato slova: „Přibližně v těchto místech stávala radnice, postavená v roce 1624, která, se svou krásnou štíhlou věží, byla ozdobou města po dlouhých 250 let, až do ničivého požáru v roku 1874, kterému i tato krásná stavba padla za oběť."
Dějiny Ryžoviště
Výše zmíněnými slovy popisuje tragické události z roku 1874 ve své knize Geschichte der Stadt Braunseifen neboli Dějiny města Ryžoviště, vydané roku 1910, místní domovský básník a spisovatel Josef SchmidBraunfels: „Bylo to v roce 1874. To nastalo žhnoucí, horké a suché léto v celé zemi. Oba potoky byly téměř úplně suché, a i ty nejvydatnější studny dávaly pouze malé množství vody."
Autor popisuje, kterak se ozvalo 30. září v osm hodin večer hrozné volání: „Požár! Oheň! Hoří!" V domě číslo 97 vypukl požár. Foukal bouřlivý vítr od západu a přenášel plameny hroznou rychlostí od střechy ke střeše, z jedné ulice do druhé.
„Vířivě stoupaly sloupy kouře a jazyky plamenů ke krvavě zbarvené noční obloze a oznamovaly okolním obyvatelům na míle daleko hrozné neštěstí," napsal autor.
Jelikož panovalo velké sucho, ryžovišťská radnice při požáru shořela. A mimo ni také sto šest obytných domů, sedmašedesát vedlejších budov i osmatřicet obilím napěchovaných stodol.
„O požáru se zmiňují také kroniky sousedních obcí, což znamená, že se skutečně muselo jednat o mimořádně velkou a strašlivou událost," řekl nadšený historik Martin Rechtorik z Ryžoviště, který má se svým otcem Františkem velkou zásluhu na obnovení pomníku v místě radnice.
V roce 1733 na náměstí postavili mariánskou sochu, která je ozdobou obce ještě i v dnešních dnech. Toto mistrovské dílo bylo v roce 1880 přeneseno a postaveno na základovou zeď, zde zmiňované, vyhořelé radnice.
Novodobý pomníček
V roce 2011 se objevila fotografie, podle níž měl sousední pomník nejspíše jiný význam.
„Dle uveřejněné fotografie se nejspíše jednalo o sloup či obelisk, na kterém byla umístěna pamětní deska. Připomíná založení a třicetileté výročí Okrašlovacího spolku, Verschönerungsverein, jenž zde byl založen v roce 1900. Jsou na ní patrna i jména členů spolku," uvedl Rechtorik. Spolek se zasloužil o zřízení aleje s císařským jubilejním dubem, i kašny.
Neexistuje důkaz, že pomník byl vybudován za účelem upomínky Okrašlovacího spolku. Je totiž zachycen již na řadě fotografií z let 1917 až 1920. Což znamená, že nebyl postaven až k třicetiletému výročí Okrašlovacího spolku, ale byl součástí náměstí již delší dobu, takže jeho pravý účel a doba vzniku zůstávají nadále zahaleny tajemstvím.
V roce 2014 byla na pomník umístěna nová pamětní deska, která má připomenout založení místního Okrašlovacího spolku. Hlavní zásluhu na znovuobnovení památníčku má František Rechtorik ve spolupráci s místní obcí. Autorem nápisu je jeho syn Martin Rechtorik.
