Několika mladým Krnovákům už došla trpělivost, nečekali až jim něco zařídí město a postavili si vlastní překážkovou dráhu pro skákání na BMX kolech.
Při zmínce o chybějícím in-line hřišti či skateparku krnovští politici a úředníci většinou mládež odkazují na hřiště v areálu TJ Lokomotiva a mladí příznivci akrobatických skoků zase vysvětlují, proč jim toto oplocené a přísně vedené zařízení nevyhovuje.

Protože in-line hřiště Lokomotivy je soukromým majetkem, zástupci Krnova na Dětském slyšení většinou jen pokrčí rameny a pak vysvětlují, proč v letošním rozpočtu zase nejsou peníze na městský skatepark.

Za této situace se nelze divit, že někteří teenageři zkouší adrenalinové kousky na skateboardech, kolečkových bruslích a na kolech přímo v ulicích Krnova. Musí počítat s tím, že strážníci Městské policie i mnozí občané to vidí neradi. Skupinka nadšenců před třemi lety poprvé přišla s nápadem vykašlat se na strážníky, na naštvané důchodce, na hřiště Lokomotivy, kde nejsou vítáni i na sliby města.

Spojenými silami vybudovali ve volné přírodě vlastní cyklistickou dráhu a baví se na ní po svém. Stačila šikmá plocha z prken upevněná ke stromům jako sešup, aby cyklista při nájezdu na skokanskou rampu měl pořádnou rychlost. Nad tím ve větvích stromů postavili startovní plošinu. Celému hřišti dominuje hliněná lavice, na které se mladíci obzvlášť nadřeli, než ručně nakopali tuny hlíny. Na pár variabilních překážek kolem jim postačily staré palety.

Na hřiště u Lokomotivy nesmíme s koly

„Hřiště u Lokomotivy je sice lépe vybavené, ale nechtěli nás tam pouštět na ježdění s koly. Pořád někdo prudil, kde všude nesmíme jezdit a na druhou stranu nikde v Krnově nebylo místo určené pro skákání na kole. Tak jsme si vyhlédli odlehlý kout na kraji města a postavili jsme si tuhle vlastní dráhu. Nikdo nás tu neruší, a my tady taky nikomu nevadíme,“ popisuje těžkosti týmu adrenalinových cyklistů Tomáš.

„Tu rampu z hlíny jsme dělali ručně lopatama, žádná technika k tomu nebyla potřeba. Ještě je kousek vedle vidět jáma, kde jsme nakopali hlínu. Jezdíme tady už poměrně dlouho, asi tři roky, a zatím to funguje bez problémů,“ dodal Tomáš. O žádný rodičovský či pedagogický dohled mládež na prahu dospělosti nestojí. O odřeniny a modřiny tu nebývá nouze, ale to už k tomuto sportu patří.

Původně pojem BMX představoval hlavně bikros neboli závody na trati s řadou skoků, vln a klopených zatáček na speciálně upraveném kole. Dnes se tato kola používají na různé akrobatické triky a skoky. Takzvaný BMX freestyle se jezdí nejen na rampách ve skateparcích, ale také po zábradlích, schodištích a zídkách ve městech.

Ondruška: Je s podivem co dokázali sami vybudovat

Na BMX dráhu na břehu řeky se přišel podívat také zahradní architekt Petr Onduška, který se shodou okolností v těchto dnech věnuje mapování zajímavých míst kolem řeky Opavy. Ondruška pracuje v poradní skupině zastupitelstva, která má v souvislosti s plánováným protipovodňovým systémem Povodí Odry navrhnout úpravy v okolí řeky, aby bylo lákavé pro sport i rekreaci.

„Hledáme náměty, jak různými stezkami, atrakcemi a hřišti přiblížit řeku lidem. Tady skupinka mládeže nečekala až jim město nebo Povodí Odry něco nabídne, a přišla s vlastní iniciativou. Uvědomili si, že nemusí psát projekty, jednat s úřady a čekat na nějaké dotace. Je obdivuhodné co si sami bez jakékoliv pomoci dospělých dokázali vybudovat,“ řekl architekt Petr Ondruška.

„Když jsem to viděl poprvé, spadla mi čelist. Taky jsme si jako kluci stavěli bunkry ze dřeva, ale takhle propracovanout a dobře fungující dráhu, kterou si někdo postavil jen tak z vlastního popudu, to jsem ještě neviděl. Obdivuji jejich kreativitu,“ řekl Jan Kuba, který bydlí kousek od BMX dráhy.

Anna Stramová, Fidel Kuba