Při letošní všeobecné bídě se jakž takž vydařily jen švestky, takže milovníci slivovice nepřijdou zkrátka. Dá se očekávat, že špatná úroda podraží nejen samotné ovoce, ale také mošty a ovocné destiláty. Někteří místní pěstitelé, kteří jsou zvyklí každoročně pálit, už přemýšlí nad tím, že si letos ovoce dovezou odjinud.

„Že letošní úroda nebude nic moc, se ukázalo už u třešní a višní, které kvůli vlhkému počasí s častými dešti a výkyvy teplot nestály za nic. Teď už je jasné, že také úroda jablek a hrušek bude podprůměrná. Je to způsobeno tím, že když byly stromy v květu, tak začalo pršet. Než včely mohly vyletět z úlů, tak už většina květů zavadla,“ popsal situaci Jan Huser, majitel palírny ve Městě Albrechticích, podle kterého si slabou úrodu zahrádkáři a sadaři letos vynahradí aspoň na švestkách.

„Úroda švestek sice není rekordní, ale vydařila se docela slušně. Také kvalita švestek bude obstojná. Na litr padesátiprocentní slivovice budete potřebovat kolem třinácti kilo švestek. U ostatních druhů ovoce je potřeba suroviny ještě o něco víc,“ zhodnotil vyhlídky na letošní slivovici palírník Huser.

Tajuplná příprava kvasu

Vlastní slivovičkou, kalvadosem nebo hruškovicí z vlastnoručně sklizeného ovoce by se rád pochlubil kamarádům a sousedům každý zahradník, ale mnozí tito amatéři si netroufají proniknout do tajuplné přípravy kvasu. Jaké použít kvasinky? Jak během kvašení odvádět kysličník uhličitý a současně bránit přístupu vzduchu? Doslazovat cukrem? Rozmačkat ovoce? Vypeckovat ho? Může se míchat ovoce? Kvasit ve skle, v plastu, nebo v nerezu? Na správný technologický postup jsou potřeba léta zkušeností a mnoho pokusů i omylů.

„Většina zahrádkářů nechce líh na opíjení, ale chutnou ovocnou pálenku, která si zachová výrazné přírodní aroma. Kvalitní ovocný destilát lze vyrobit jen z dokonale prokvašeného ovoce se správným obsahem cukru kolem 15 stupňů cukernatosti. Zahrádkář může kvalitu zásadně ovlivnit výběrem ovoce. Musí být vyzrálé, bez nahnilých nebo plesnivých plodů. U slivovice je potřeba při drcení dávat pozor, aby se neporušily pecky, ze kterých se chuť hořkých mandlí dostane i do destilátu,“ prozradil hlavní zásady přípravy kvasu Jan Huser, podle kterého se dá pálit prakticky ze všeho.

„V současnosti je velký zájem o destilát z japonské jabkohrušky, což je stále oblíbenější ovoce také na našich zahrádkách. Už jsme tu pálili i ze šípků nebo z malin,“ dodal Huser.Zahradník, který si ani s příručkou plnou rad netroufá založit vlastní kvas nebo pro něj nemá doma potřebné místo a vybavení, nemusí být smutný. Pálenice ve Městě Albrechticích pro tyto případy totiž zavedla novou zvláštní službu. Stačí sem přivést v bednách nebo v pytlích čerstvé švestky, jablka, hrušky a případně i jiné ovoce a o založení kvasu se už postarají odborníci.

Využijí i odpad z ovoce

Litr takto vyrobené pálenky je jen o pár korun dražší než z té, u které si pěstitel připravil kvas vlastnoručně. A zkrátka nepřijdou ani ti pěstitelé, kterým lékař zakázal alkohol, nebo jim destilát nechutná. V pálenici stojí vylisování litru moštu z jakéhokoliv ovoce pouhé tři koruny a za příplatek je možné ho i sterilizovat.

Ve Městě Albrechticích nazmar nepřijde ani odpad z vylisovaného ovoce nebo výpalky, které zbudou z kvasu po přepálení. Palírna ho zpracovává na takzvané peletky, což jsou granule určené na topení. A odpadní teplo, které vzniká při pálení, zase vyhřívá okolní skleníky, takže součástí palírny je také zahradnictví.

„Zvláštní je, že jsem nikdy v životě nepředpokládal, že se jednou stanu palírníkem. Třicet let jsem pracoval v krnovském Strojostivu a měl jsem tu práci rád. Teprve když přišly ekonomické problémy a začalo se propouštět, přinutilo mě to přemýšlet, čím se budu živit dál. A tak jsem se dal na pálení,“ představil začátky své rodinné firmy Jan Huser.