Novou alej dlouhou 1,3 kilometru vytvoří 190 ovocných stromů – vysazeny zde budou hlavně švestky, ryngle, jabloně, hrušně, třešně a višně původních místních odrůd, které jsou v některých případech i dvě stě let staré a v místních podmínkách osvědčené.
Vzhledem k výšce kolem 550 metrů nad mořem nebylo možné použít k výsadbě teplomilnější ovocné druhy, jako jsou třeba broskve, meruňky nebo ořešáky.
„Zabijeme tím, jak se říká, dvě mouchy jednou ranou. Jednak tím přispějeme k návratu ovocných stromů do naší krajiny jako výrazného krajinotvorného prvku a současně to bude významný krok k záchraně starých ovocných odrůd," sdělil starosta Moravskoslezského Kočova Josef Havlik.
Původní staré ovocné odrůdy už dnes sice nevyhovují moderním pěstebním postupům velkovýrobního ovocnářství, jejich zachování je ale velmi důležité z genetického hlediska, protože mohou sloužit a často také slouží jako výchozí šlechtitelský materiál při šlechtění nových odrůd.
Tyto ovocné stromy po staletí plnily funkci spolehlivých a vytrvalých odrůd, jež pravidelně plodily i při minimální mechanické údržbě a bez používání chemických přípravků na jejich ochranu.
„Z nové aleje nečekáme nějaký finanční zisk, proto jsme se k výsadbě nerozhodli. Ovocné aleje ale kdysi patřily ke každé vesnici a měly by k nim patřit i v budoucnosti. Jsem přesvědčený, že bychom svým dětem a vnukům měli po sobě zanechat něco dobrého," řekl starosta Havlík.
Podobné aleje v minulosti rostly většinou bez jakékoliv údržby a vybrané odrůdy by to měly také zvládnout. V tomto konkrétním případě by alej měl jednou za rok projít zkušený sadař a v případě potřeby včas stromy ošetřit.
Ladislav Olejníček
