Několik listopadových dnů roku 1989, které se staly přelomem v dějinách českého i slovenského národa, bylo později označeno za sametovou revoluci.

Přestože nakonec došlo k předání moci ve státě bez použití násilí, v Krnově komunistické struktury 20. listopadu 1989 začaly připravovat obranu starého režimu i se zbraní v ruce. Upozornil na to krnovský muzejník Alexandr Michl-Bernard.

Zbraně do podniků

„Jako první pod dojmem pražských událostí reagoval na situaci městský národní výbor. 20. listopadu byly z hlavního skladu Lidových milicí, který byl v prostorách ředitelství Strojosvitu na náměstí Minoritů 7, převezeny zbraně do jednotlivých krnovských podniků.

Tam byly nachystány pro případy nepokojů či protestních shromáždění obyvatelstva," popsal Alexandr Michl-Bernard situaci v Krnově dva dny před tím, než dorazili z velkých měst první studenti ze stávkujících vysokých škol, aby mohli v regionech vysvětlovat občanům své názory a cíle.

„Chtěli informovat pravdivě Krnovany o tom, co se vlastně na Národní třídě 17. 11. odehrálo," potvrdil Alexandr Michl-Bernard.

Vedení krnovských institucí vynaložilo značné úsilí, aby zabránilo poslům stávkujících studentů kontaktovat se s obyvatelstvem nebo vystoupit na středních školách. Nepomohly zákazy, strhávání plakátů, zadržování studentů ani mobilizace milicionářů a komunistů z přesvědčení.

Občanské fórum

„Zastáncům režimu to však stejně nakonec nebylo nic platné. V Krnově se 24. listopadu ustanovilo Občanské fórum. Zakladateli byli Zdeněk Jeník, Miroslav Olšanský a Radomír Vejmelka.

V tento den již byly také vylepovány po Krnově plakáty s výzvou pražských studentů a dopisem kardinála Tomáška," popsal vývoj listopadových událostí v Krnově Alexandr Michl-Bernard.

Shromáždění pro i proti komunistům

Pak už také v Krnově dostaly události rychlý spád. Občanské fórum svolalo na 26. listopadu shromáždění na Hlavním náměstí. Komunistické vedení krnovské radnice se pokusilo situaci využít ve svůj prospěch.

Ve snaze převzít iniciativu v překotných událostech svolalo na náměstí shromáždění s přesně opačným cílem: na podporu kolabujícího prosovětského a prokomunistického režimu.

Občanské fórum vyzvalo své příznivce k přesunu na prostranství před divadlem.

Generální stávka

Den poté se pak drtivá většina Krnovanů zúčastnila generální stávky.

„Někteří přišli na náměstí, jiní sice zůstali na pracovištích, avšak rovněž nepracovali. To již Městský národní výbor pomalu skládal zbraně. Nechal rozšířit 500 kusů letáků, v nichž nabádal k zachování chodu města a ujišťoval o ochotě vést dialog s Občanským fórem.

To se mezitím na I. diskusním večeru konaném 30. listopadu v podkroví spořitelny vnitřně rozčlenilo, když se do jeho čela v Krnově postavili Miloš Vyleťal, Vlastimil Zillich, Miroslav Olšanský, Josef Haniš a Zdeněk Háza," zrekapituloval Alexandr Michl-Bernard.

Rozhodující diskuse a zasedání v divadle

V Krnově se nová kapitola historie začala psát 4. prosince, když se na celodenním jednání o budoucím uspořádání města sešli zástupci Občanského fóra a Městského národního výboru. Sešli se ještě tentýž večer v divadle spolu s herci opavského divadla, studenty brněnských škol a veřejností na diskusním večeru.

„V krnovském Městském divadle 14. prosince zasedalo plenární zasedání národního výboru. Do rady města byli kooptování i nekomunisté Alois Dvořák, Vlastimil Gřunděl, Miroslav Francúz, Marie Muroňová a Vlastimil Zillich. Tím končila vláda komunistů v Krnově," uzavřel Michl-Bernard příběh jak skončila vláda jedné strany v Československu i v Krnově.