Počet politických stran v Krnově byl dost velký a jejich členové se navzájem neměli rádi, takže pro četníky to byla náročná služba. První máj měli prvorepublikoví policisté ve svém kalendáři vždy zakroužkovaný jako rizikový den a všichni museli být ve službě.
„Protože v Krnově ve třicátých letech srážky mezi příznivci různých politických stran narůstaly, dostali jsme dokonce z vnitrozemí posily, kterých bylo potřeba zejména když na 1. máje všechny strany pořádaly srazy pod širým nebem.
Slavnosti i průvody jsme časově rozdělili tak, aby se členové různých partají nesetkali a nedošlo mezi nimi ke konfliktům,“ popsal Košútek policejní taktiku ve svých pamětech.
Krnovská sociální demokracie zakotvila u Dělnického domu, což je dnešní kino Mír. Německá strana měla sraz u Turnhaly, což je dnešní sokolovna, a komunisté zase u Střeleckého domu neboli u Střediska volného času Méďa.
Ani křesťanské strany si nenechaly ujít prvomájové oslavy a svolávaly své příznivce ke kostelu svatého Martina, odkud měly naplánovaný průvod na Cvilín.
„Ale co se nestalo! Komunisté se shromáždili o něco dříve, křesťané vyšli na Cvilín o něco později, průvody se setkaly a byla z toho mela. Naštěstí jsme to tehdy rozehnali bez problémů,“ vzpomínal na horké chvilky prvorepublikový policista Michal Košútek.
Přestože ani dnes se KDU–ČSL a KSČM příliš v lásce nemají, rozhodně jejich členy a příznivce nemusí od sebe odtrhávat policie. Krnovští policisté většinou posily na Prvního máje nepotřebují.
