Ani cesta k morčatům ale nebyla jednoduchá, protože chovná stanice je vlastně komora bytu, který obývá s partnerem a dvouletou dcerou Eliškou. „Psa v bytě mi partner neschválil, a podobně jsme vylučovali jednoho domácího mazlíčka po druhém.
Pak jsem si vzpomněla, že v televizi ukazovali morčata bez srsti, která nevyvolávají alergii. Když jsme si je našli na internetu, bylo rozhodnuto. Pro prvního naháče jsme si jeli v den mých narozenin,“ vzpomíná Ester Moletzová, jak se z ní stala chovatelka morčat označovaných skinny. Samozřejmě přátelé si z ní občas dělali legraci, že má doma v komoře „skiny“.
Nastudovala si o naháčích všechno – od toho, jak byli genetickými mutacemi vyšlechtěni pro farmaceutické a kosmetické laboratoře v Kanadě, jak křížením s chlupatými morčaty získali odolnost, jak se z pokusných zvířat stali domácí mazlíčci, i co obnáší založení rodokmenu a chovné stanice nebo jak je to vlastně s tou alergií.
Riziko alergií je u naháčů nižší
„Problém je v tom, že alergii nevyvolávají jen chlupy zvířat, ve kterých se skrývají roztoči, ale někdo může být alergický třeba na moč, pot nebo sliny. Riziko alergické reakce je u naháčů mnohem nižší než u chlupatých morčat, ale vyloučit ho nelze. Navíc morčata potřebují seno, takže to není koníček pro lidi se sennou rýmou,“ vysvětluje chovatelka. Chov naháčů a běžných chlupatých morčat je dost podobný, ale některé rozdíly jsou dost podstatné. Chovatel naháčů musí počítat s tím, že tato morčata nechrání srst před zimou ani před slunečním zářením.
„Kůže naháčů se musí ošetřovat krémem na opalování i proti vysoušení. Jednou jsem si s překvapením uvědomila, že už mám víc kosmetiky a léčiv pro morčata než pro sebe. Všechna zvířata bez srsti mají problém s termoregulací, takže jsou choulostivá na průvan. Naháči nemůžou tak dobře hospodařit s energií jako běžná morčata, takže jsou věčně hladoví. Stačí, když uslyší zašustit pytlík se žrádlem, a už piští na celé kolo. Dokážou být dost hluční, ale na druhé staně je příjemné, když vásvítají při návratu domů a dávají najevo svou radost třeba jako pes,“ popsala Ester Moletzová.
Holandský samecmá nakročeno k titulu šampiona
Ester se také snaží pronikat do základů genetiky. Při tom si uvědomila, jak obrovský rozdíl je mezi tuctovým morčetem ze zverimexu a plánovaným šlechtěním chovných zvířat s rodokmenem. K základu z českých chovných stanic si pořídila špičkového samce z Holandska, aby měla jistotu, že nedojde k příbuzenskému křížení.
Se svými nejlepšími exempláři začala objíždět výstavy, aby je mohla zaregistrovat jako chovná zvířata. Holandský samec udělal na hodnotitele takový dojem, že už má dokonce nakročeno k titulu šampiona. Odborná porota na soutěžích morčat detailně posuzuje stavbu těla, sklopení uší, přezkoumává, zda mají jen uznané barvy, a řadu dalších drobností.
Jen nejlépe stavěná morčata s uznaným standardem mají šanci na registraci v plemenné knize Českého svazu chovatelů, což je základ pro vydání rodokmenu k dalším odchovům. Zapsání pod registračním číslem morče takzvaně uchovní. A tak zlaté české ručičky dokázaly z obyčejného koníčka, jakého má v dětství každý, vybudovat respektovanou chovnou stanici…
