Vepřovým hodům na návsi v Moravskoslezském Kočově chybělo poražené prasátko, které by tu viselo a řezník jej postupně zpracovával.

„Už se to takhle nesmí dělat, vše musí být z veterinární prohlídky. Je to škoda, dělat se to může jen u domácích zabijaček,“ řekl řezník Jaromír Kolomý, který všechny dobroty spolu se svými pomocníky pro sobotní hody v Moravskoslezském Kočově připravil.

Aby bylo vše čerstvé a lidé si mohli už od desáté hodiny pochutnávat, vstával Jaromír Kolomý v jednu hodinu po půlnoci. A spolu s ním se do příprav zapojilo i sedm lidí z jeho personálu.

O co budou mít návštěvníci největší zájem?

„Většinou je v oblibě maso vařené z kotle,“ tipoval řezník Kolomý. Za chvíli už stála řada na jeho teplé ovarové dobroty, stačilo přidat trochu hořčice a lidé si mohli pochutnávat.

Kousek dál obsluhoval návštěvníky sám starosta Moravskoslezského Kočova Josef Havlík a nandával jim na tácky zelí k prejtu.

„Já jsem tak ráda, že nemusím dneska vařit,“ libovala si jedna z místních žen.

Největší práci dalo vybrat si z nabídky. Bylo tu vše, co na vepřových hodech být má: zabijačková polévka, guláš, jitrnicový a jelítkový prejt s kočovským ovarovým zelím, sekaná s panenkou, domácí tlačenka a další produkty.

A kdyby se maso přejedlo, mohl si člověk dát čerstvou koblihu nebo svatební koláčky.

Lidé přicházeli s rendlíky a obědníky, aby si mohli nabrat domů, ale především si dávali hned na místě, je to příležitost sednout si se sousedy a pobavit se, mezi stoly chodil harmonikář Vašek Hruška, hrál a zpíval z plných plic. V poledne na návsi hodovala a obědvala řada lidí nejen z Kočova, ale i třeba z Bruntálu či Valšova.