Petr Šaj akci zahájil hádankou. Víte, který český pták je nejhojnější? Vrabec? Špaček? Holub? Havrani? Sýkory? Vlaštovky? „Víte, kde původně žily vlaštovky, než začaly doprovázet člověka a hnízdit na stavbách? Vlaštovka kdysi dávno patřila mezi skalní druhy. Bývala u nás hojná, ale teď vlaštovky brutálně ubývají. Také havranů je málo. Při odchytech ptáků se vedou záznamy a statistiky, ve kterých se nejčastěji vyskytuje pěnice černá. Podle mých zkušeností je u nás úplně nejběžnějším ptákem pěnkava obecná, kterou potkáte všude. Na zahradě, ve městě i v lese,“ prozradil posluchačům Petr Šaj.

Duha v Jeseníkách udělala stylovou tečku za chladným a deštivým počasím, pátek 7. května 2021.
Duha nad Jeseníky udělala v pátek tečku za deštěm a chladem, podívejte se!

V Karlově Studánce zavládlo napětí, když se Petr Šaj vydal zkontrolovat nastražené sítě, a vrátil se s tajemným úsměvem. Ukryl v dlani mrňavého ptáčka, a ukázal přítomným jen jeho dlouhý ocas. Co by to mohlo být? Samozřejmě mlynařík dlouhoocasý. Proslavil se tím, že staví unikátní hnízda z lišejníků, mechů, pavučin a peří.

Nejmenší? Králíček!

Také dalšího ptáka Petr Šaj dlouho nahmatával v látkovém pytlíku a stupňoval napětí. Publikum zašumělo úžasem, když se ukázalo, že je to ještě menší prcek. Podle literatury je nejmenší evropský pták králíček obecný. Je téměř k nerozeznání od králíčka ohnivého, kterého Petr Šaj předvedl překvapenému publiku. Také králíčci staví umělecká hnízda ve tvaru téměř uzavřené kopule. Čím je ptáček menší, tím víc jsou mláďata ohrožena ztrátou tepla. Proto si rodiče králíčků i mlynaříků dávají tak záležet na sofistikovaném zatepleném hnízdě.

Kdo viděl 300 druhů, je borec

V druhové rozmanitosti samozřejmě nemůžeme soutěžit s tropickými pralesy. „Pokud někdo v Česku pozoroval pár desítek ptačích druhů, už se může počítat mezi pokročilé. Soutěživí birdwatcheři, kteří to pozorování berou nejen jako koníčka, ale také sport, se sdružují v Klubu 300. Název říká, že když někdo má u nás napozorováno 300 druhů, tak už je oficiálně dobrej borec,“ představil Petr Šaj ornitologickou disciplínu, ve které se dá soutěžit.

Proč se nám dudci vyhýbají

Některé druhy z naší přírody mizí. Jiné, které tu dříve nebyly, se k nám se změnami klimatu posouvají. „Součet druhů u nás zůstává víceméně šulnul. Nemizí nám druhy, ale snižuje se kvantita jejich zástupců. Některé ptačí druhy jsou hojné v Maďarsku a v Polsku, ale u nás jsou vzácné a téměř vymizely. Proč by ptáci ve svém areálu rozšíření vynechali zrovna Českou republiku? Jednoznačně to způsobily naše metody zemědělského hospodaření. Lišíme se od polských a maďarských zemědělců s malýma políčkama. Například dudci potřebují nakypřenou půdu, aby se dostali k potravě. U nás ale najdou jen velké lány udusané velkýma traktorama,“ popsal Petr Šaj česká specifika.