Lidé se kolikrát neumí pořádně dívat kolem sebe. „Jak je to možné, že jsi na louce nebo v lese neviděl tohoto brouka? Vždyť těch brouků je v okolí Horního Benešova do alelujá," ukázal na svou sbírku hornobenešovský kronikář Vlastimil Habarta, který je zároveň zarytým entomologem.

Zajímavou součástí sbírky jsou tesaříci, které sběratel pochytal na jižní Moravě a na Slovensku, kde se dodnes ve volném terénu vyskytují.

Pomůžete obohatit sbírku?

V jeho sbírce jsou krasci i roháči, kteří se vyskytují zejména v dubovém porostu. „Kdo hledá, najde. Beru do ruky síťku a vyrazím. Teda spíše dřív, než jsem se stal invalidou. Nyní jsem rád, když mi nějakého toho brouka někdo přinese, sám se do přírody už tak často nedostanu, spíše vůbec," uvedl Vlastimil Habarta.

Takže pokud najdete nějakého zajímavého chrobáka, můžete se o něj podělit právě s hornobenešovským sběratelem.

Někteří brouci jsou vyloženě závislí na jedné jediné rostlině, jinde se nevyskytují. Takoví jsou například krasci. „Ti, co sbírají krasce, mi dobře radívali: nehoň se za nimi. Oni jsou dosti blbí, odkud se zvednou, tam se zase brzy vrátí. Stačí si sednout a oni ti přilezou až k rukám," uvedl Habarta, který se stal entomologem již na prahu dospělosti a jako koníček mu sbírání brouků vydrželo až do dnešních dnů, kdy je mu pětašedesát let.

Do korun stromů s udicí

Když ještě Vlastimilu Habartovi sloužily obě nohy, s oblibou vyrážel se síťkou po okolí města. Stačilo proběhnout okolo stromů nebo zeleně, a už mu padaly do klína tučné úlovky. „Síťky jsem si vyráběl z poškozených udic na ryby. Horní Benešov je na brouky docela bohatý. A se síťkou na udici jsem se dostal až do korun stromů, kde se brouci ukrývají," prozradil způsob lovu sběratel.

Brouky uchovává na speciálních vatičkách ve speciálních obalech, aby zůstali zachovalí. Do žádného éterového nálevu je nenoří, nerad by jim ubližoval.

„Dovezl jsem si domů roháče, co měřili osm centimetrů. Kamarádi mi nevěřili, že se dnes ještě někde vyskytují ve volné přírodě. Moc se divili, když jsem dva vypustil na stůl," vzpomínal na humornou situaci starou tři roky Habarta.

Intenzivně se začal broukům věnovat až v dospělosti. Tehdy pracoval na hornobenešovské skládce, která byla doslova měsíční krajinou do doby, než ji osázeli dřevinami. Brouci se do stromoví a keřů začali vracet a už tam zůstali. Podle sběratele žije v okolí města okolo čtyř set druhů brouků, motýlů a jiné havěti.