Rekordní počet obyvatel mělo Úvalno v roce 1939, kdy zde podle záznamů bylo přihlášeno k trvalému pobytu 1 798 občanů. Zatímco v minulosti demografické složení Úvalna zvolna ovlivňoval například odklon od tradičního zemědělství a odchod za prací do průmyslového Krnova, daleko drastičtějším zásahem do místní populace byl odsun německy hovořícího obyvatelstva, který radikálně změnil strukturu i počet úvalenských občanů.

Po druhé světové válce probíhalo státem podporované masivní doplňování vylidněného Úvalna novými dosídlenci převážně z Moravy, Slovenska a okolí Beskyd, takže už v roce 1950 zde žilo 1 050 lidí. O deset let později už to bylo 1 197 lidí. Pak ale lidé začali z Úvalna odcházet za lepším, a jejich počet pomalu ale dlouhodobě klesal.

Na konci 20. století se počet obyvatel Úvalna pohyboval v rozmezí 914 až 954 lidí, na začátku 21. století to bylo 950 až 980. K pozvolnému zvyšování těchto čísel nepřispěla ani tak vysoká porodnost, ale spíš přistěhování nových občanů. Lidé z Krnovska a Opavska se začali poohlížet po klidném bydlení mimo města, odkud by se dalo dojíždět do práce.

Úvalno jim dokázalo nabídnout stavební pozemky i nemovitosti za rozumnou cenu. Svou roli při lákání nových obyvatel určitě sehrála také atraktivita Úvalna, jemuž vévodí vrch Strážiště s památnou rozhlednou Hanse Kudlicha.

A odkud vlastně víme jakým demografickým vývojem prošlo Úvalno v dávné minulosti? Podrobně to popsal historik Heinrich Schullig ve své publikaci vydané roku 1923. Díky němu víme, že už v roce 1870 mělo Úvalno přes tisíc obyvatel, a v roce 1900 tu žilo 1 302 lidí.

Ladislav Martikán