Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úrodné půdy ubývá

Dolní Moravice – Soukromý zemědělec a místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Pavel Vinohradník z Dolní Moravice vidí perspektivu nejen bruntálského okresu v rozvoji zemědělství.

15.5.2015
SDÍLEJ:

Zemědělský odborník Pavel Vinohradník ve svém hospodářství v Dolní Moravici hovořil o rozvoji bruntálského okresu.Foto: DENÍK / Karel Janeček

Jíst se musí, a kdo jiný než soukromě hospodařící farmář, by se měl o obživu starat. Problémem je však degradace či přímo zánik zemědělské půdy. Také v důsledku klimatických změn se celosvětově hranice pouště posouvají do úrodných oblastí.

Ubývá půdy

„Tam, kde se ještě před dvaceti třiceti lety standardně věnovali zemědělství, je dnes poušť. To platí zejména pro asijské a africké země. Mimo jiné i proto dnes vznikají migrační vlny obyvatel ze zemí Sahelu ve středu Afriky nebo Blízkého a Středního východu do Evropy.

Úbytek kvalitní půdy se nevyhýbá ani České republice. Bohužel se hranice sucha posouvá do oblastí Břeclavska, Znojemska a týká se to rovněž Podkrušnohoří," řekl Pavel Vinohradník.

Všude tam trpí zemědělci nedostatkem srážek a začínají mít problém s pěstováním plodin, na které byli zvyklí. V případě nedostatku srážek dnes mívají třeba na Znojemsku výnos pšenice z hektaru do dvou tun, místo obvyklých pěti až šesti.

Potíž je v tom, že český stát momentálně nemotivuje zemědělce k tomu, aby změnili strukturu výroby a tím by tyto oblasti, typické intenzivním zemědělstvím, více chránil.

„S postupujícími klimatickými změnami nebude stávající forma intenzivního zemědělství v našich krajích možná. To je opravdu veliký problém, na jehož řešení by se již mělo začít pracovat," uvedl Pavel Vinohradník.

Z půdy mizí organické složky a stále větší problém je sucho. Řešením jsou závlahové systémy a také výsadba sadů, vinic či trvalé travní porosty, které chrání půdu před další degradací.

Chtělo by to hnůj

Půda ztrácí své přirozené vlastnosti také kvůli preferenci energetických plodin. Z ekonomických důvodů pro dosažení co nejvyššího výnosu z půdy se zemědělci v úrodných oblastech zaměřili především na tři plodiny: obiloviny (ozimou pšenici a ječmen) pro výživu lidí, případně hospodářských zvířat, kukuřici do bioplynových stanic a řepku olejku, která se přimíchává do nafty.

To je pro půdu doslova smrtelná kombinace. „Půda degraduje, ubývá ornice a obecně se snižuje úrodnost. Umělá hnojiva sice dočasně brání poklesu výnosů, ale rotace řepky, kukuřice a pšenice na jednom poli, bez dodávání organické hmoty v podobě hnoje, to je způsob hospodaření, jaký z dlouhodobého hlediska naší krajině výrazně škodí," sdělil Vinohradník.

Od hor k nížinám

Podle soukromého zemědělce je to stát, kdo by měl zabránit přeměně úrodných oblastí v neúrodné.

„Okres Bruntál je rozmanitý, co se týká zemědělství. Od Pradědu s 1492 metry nadmořské výšky, čili extrémní horské oblasti až s arktickými prvky, až po Osoblažsko, kde se pohybuje nadmořská výška okolo dvou až tří set metrů nad mořem. Tam je i z důvodu specifického mikroklimatu mnohdy tepleji a úrodněji než na Hané nebo v Polabí," dodal zemědělský odborník.

Zejména oblasti u Krnova podél polských hranic se ale vylidňují. Zemědělci už místy pociťují nedostatek kvalifikovaných pracovníků, ale dokážou situaci řešit novou technikou a technologickými postupy. Z dlouhodobého hlediska to ale může být problém.

Na Rýmařovsku a Bruntálsku je situace odlišná, protože kvalifikovaných zemědělců zde žije víc a snáze najdou uplatnění na trhu práce. Horské oblasti jsou méně úrodné, ale nelze tam pěstovat plodiny, které půdu intenzivně degradují.

Tím, že stát omezil podporu horských a méně úrodných oblastí, mají naši zemědělci situaci ztíženou. Lze očekávat, že v zemědělství ubude pracovních míst a rozvoj farem se zpomalí.

Okres Bruntál má velký potenciál

Mnoha lidem chybí zkušenost odjinud, aby ocenili, co mají doma. Pokud chce někdo věci okolo sebe kritizovat, měl by se nejprve vydat „do světa" nabrat zkušenosti, aby měl možnost srovnání a mohl následně oprávněně a fundovaně kritizovat. To je životní krédo soukromého zemědělce Pavla Vinohradníka z Dolní Moravice.

„Jsem rád, že Rýmařovsku nechybí skupina lidí, kteří přemýšlí nad rozvojem oblasti a snaží se vývoji dát jasný směr. Ať už jde o sdružení obcí nebo místní akční skupinu spojující představitele obcí, občanských sdružení s podnikateli," řekl Pavel Vinohradník.

Možnosti zde jsou

Bruntálský okres podle něj nepatří v České republice na chvost, a pokud bude mít dost lidí se zkušenostmi, ochotnými oblast rozvíjet, mnoho problémů bude vyřešeno.

Sám procestoval celý svět a rozhodně si nemyslí, že je okres Bruntál regionem zapadlým. „Naopak jsme regionem s velkým potenciálem. Bohužel tento potenciál – na rozdíl třeba od Šumavy – není využitý. Doba jeho využití však dříve nebo později přijde a vítězem bude ten, kdo „bude u toho" a bude se na těchto změnách podílet," zůstává optimistou Pavel Vinohradník.

Jeseníky jdou kupředu

Již dnes je začínající rozvoj vidět například v Malé Morávce, kde vzniká největší lyžařské středisko na Moravě. Tento rozvoj se projevuje i v sousedních obcích, jako je Václavov či Dolní Moravice. Oblast propojují sjezdovky a lyžařské trasy, což láká turisty.

„Mrzí mě, že kraj preferoval na náš úkor vždy spíše Beskydy, dnes jdou Jeseníky kupředu. Jen je mi líto, že se na tomto rozvoji více nepodílejí obyvatelé bruntálské okresu. Když se podívám na zdejší investory, pochází z Ostravy, Brna, Olomouce, Opavy. To je paradox," divil se Vinohradník.

Tohle není konec světa

Místní vlastníci vleků a chat se nebyli dříve schopni mezi sebou domluvit na celkovém rozvoji, ten přišel až s příchodem investorů odjinud. A to je smutná realita.

„Nemyslím si, že bruntálský okres je nějakou výspou, kde končí civilizace. To není pravda. 
Z mého pohledu je to cílená lež, sloužící k tomu, aby si někdo s nízkým sebevědomím, kdo z drtivé většiny sám neuspěl, léčil své ego na místních obyvatelích.

Je toho ještě mnoho, co bychom měli zlepšit, ale kde tento problém nemají? Máme inteligentní lidi, pracovité a v krajině, která potenciál rozvoje má," dodal Vinohradník.

Autor: Karel Janeček

15.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ivo Vondrák.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Ve středu budou stávkovat praktičtí lékaři a lékárny.
11

Chystáte se ve středu ke svému lékaři? Nechoďte, bude zavřeno

Lesní bar získal cenu kraje

Vyhlášení prvního ročníku soutěže Ceny cestovního ruchu Olomouckého kraje se konalo minulý čtvrtek večer v olomouckém arcibiskupském paláci.

Vocelka děkoval Aulehlovi

Vernisáž otevřela výstavu fotografií Tomáše Vocelky. Tento krnovský rodák stál u počátků Regionu. Obdivuje práci krnovského fotografa Gustava Aulehly.

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Co je to zázrak?

Polští a čeští katolíci hledají důvody k modlitbě i v historii. Sledují hlavně výročí zázraků.

Proč Krnovsko potřebuje přehradu, a Olomouc ne?

Ministr zemědělství Marian Jurečka vysvětlil, proč lze Olomouc chránit před povodněmi i bez přehrady, zatímco Krnovsko a Opavsko se bez heřminovské přehrady neobejdou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení