Jaroslav Haluza v úvodu definoval co jsou to veřejná prostranství a jejich právní statut, a pak upozornil na kuriozity, jako je například přístup veřejnosti na dálnici. Pak vysvětlil co musí veřejný prostor splňovat, aby se zde člověk cítil dobře. Pokud jsou tyto prostory strohé, monotónní a studené, stane se z nich jen spojovací koridor, kterým každý prochází co nejrychleji a bez zastavení.

„Výška a vzdálenost okolních budov v nás vyvolává nejrůznější pocity od fobií až po příjemné vnímání milého prostředí. Nepříznivě na psychiku působí nejen prostory stísněné, jako třeba některé vnitrobloky, ale také příliš rozlehlé. Těžko si třeba sednete na lavičku osamocenou v prostoru náměstí, která leží daleko od nejbližšího domu či jiného záchytného monumentu. Musíme hledat vyvážené proporce a přívětivé měřítko. Rozlehlé prostory snadno rozčlení třeba zeleň, která navíc tlumí vítr, ochlazuje a pohlcuje prach i hluk. Členění prostoru nemusí být jen plastické, může být i barevné,“ popsal Haluza vliv veřejných prostranství na psychiku člověka.

Podobně dodá prostoru na útulnosti také drobná architektura jako třeba sochy nebo fontány. Musíme také myslet na to, jaké prožitky místo vyvolá za nejrůznějších podmínek. Ktomu patří noční osvětlení, odvodnění za deště nebo stín v letních parnech. Důležitá je také čistota a pocit bezpečí. „Také máte divný pocit na sídlištích, kde úplně chybí obchody nebo ve čtvrtích, kde jsou jen samé banky a kanceláře? Je to tím, že příjemně se cítíme v místech, která jsou polyfunkční. Je smutné, že z centra Krnova důležitou obchodní funkci stále více vytlačuje konkurence Kauflandu, Lidlu a Hypernovy. Monofunkční haly obchodních řetězců jsou nezáživné a centrum se skomírajícími obchodními aktivitami také,“ uvedl Haluza, který srovnával Krnov s městy po celém světě.

Zajímavé bylo například srovnání krnovských cyklotras s nápady Holanďanů, kteří jsou mistři světa v péči o cyklisty. V řadě měst včetně Krnova se pěší zóna v centru příležitostně mění v divadlo, sportoviště, politickou arénu, koncertní síň nebo galerii. „V Krnově se najdou velmi pěkná místa, ale také lokality, kam bych se styděl přivést cizince nebo váženého hosta,“ shrnul Haluza dojmy z Krnova.