Když v neděli 27. února 2022 kolem poledne přijely do Krnova první dva evakuační autobusy s ukrajinskými ženami, dětmi a seniory, starosta Krnova Tomáš Hradil i bývalá starostka Jana Koukolová Petrová mezi nimi hledali známé tváře z Nadvirny. Oba měli díky partnerství Krnova s Nadvirnou na Ukrajině řadu kontaktů a přátel. První plán byl, že do Krnova dorazí jen pár lidí z Nadvirny. Na ukrajinsko-polských hranicích se ale tísnily tisíce uprchlíků, tak si řidiči autobusů začali navzájem pomáhat. Před odjezdem do Krnova se snažili plně vytížit kapacitu autobusů.

„Právě si připomínáme rok od příchodu prvních uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Filip Vrchovský, pracovník naší radnice, tehdy vysvobodil z dramatické situace na ukrajinsko-polské hranici dvě ženy a tři děti. O den později do Krnova dorazil autobus s desítkami dalších. Stáli jsme tak v čele a stali se inspirací mnoha českým městům. Těžko bychom všechno zvládli bez neúnavné práce obětavého kolektivu Charity Krnov. Monika Dudova, ředitelka, vozila na Ukrajinu humanitární pomoc už řadu let před vypuknutím války. Pomáhat našim přátelům bylo pro nás něco, o čem jsme nemuseli přemýšlet ani vteřinu," ohlédl se za událostmi před rokem starosta Krnova Tomáš Hradil.

Monika Dudová organizovala pomoc Ukrajině nejen jako ředitelka Charity Krnov, ale také jako místostarostka Krnova, která má v kompetenci odbor sociální a školství.

„Slovo "úřad" často evokuje zkostnatělou a ne moc pružnou organizaci. Dokázali jsme si, že to tak být nemusí. Hlavně pracovníci sociálního odboru v čele s tehdejším vedoucím Frantou Fojtíkem uměli několik měsíců pracovat ve dne v noci. Každý den přitom znamenal novou výzvu, nové problémy, prakticky ze dne na den se potřebujete postarat o desítky a brzy stovky lidí. Jak k nám proudily další uprchlické vlny, už to nebyla jen Charita Krnov," doplnil starosta Hradil k prvnímu výročí příchodu ukrajinských uprchlíků do Krnova.

Krnovsko zažilo solidaritu i frustraci

Rozsah a rychlost pomoci Krnova Ukrajině byly překvapením, protože podle statistik je Krnovsko chudý region, který trpí nízkými mzdami. Válka na Ukrajině vyvolala nejen největší vlnu solidarity v dějinách České republiky, ale také skokový růst cen.

"Bydlíme ve městě, kde každý desátý dospělý čelí exekucím a frustrace by se tu občas dala krájet. Bylo jen otázkou času, kdy se to začne projevovat i na tomto tématu. A tak je jedno, že většina ukrajinských žen už tady dávno pracuje a stát finanční pomoc uprchlíkům skoro každý měsíc snižuje a omezuje. Přes to všechno bedlivě pozorujeme, jestli náhodou ukrajinské ženy a děti nechodí v pěkném oblečení. Vztekáme se, když je vidíme v obchodech, nedej bože v hospodě, divíme se, že mají mobilní telefony. Čekáme, kdy někdo z nich provede nějakou lumpárnu, protože to by Češi nikdy neudělali, my jsme všichni čistí jako lilie. Do toho rapidně přibývá odborníků na historii rusko-ukrajinského konfliktu. Jsou mezi námi lidé, kteří by se rozdělili o své poslední sousto a pak ti, kteří si svou frustraci prostě musí nějak vybít. A sociální sítě jsou k tomu skvělý nástroj. Stačí otevřít telefon a napsat něco zlého," shrnul uplynulý rok Tomáš Hradil s vědomím, že také jeho příspěvek k prvnímu výročí nejspíš vyvolá odezvy na sociálních sítích.

Aktuálně je v Krnově 250 Ukrajinců

„Od počátku válečného konfliktu jsme společně se soukromými osobami a institucemi zajistili ubytování pro bezmála 450 ukrajinských válečných uprchlíků z různých částí Ukrajiny. K dnešnímu dni jich na území města evidujeme kolem dvě stě padesáti,“ uvádí Filip Vrchovský z odboru sociálního a školství. Uprchlíci jsou ubytováni zejména v ubytovacích zařízeních hotelového typu. Nejvíce osob, 46, aktuálně žije v budově bývalého domova mládeže v Hlubčické ulici. Bydlí ale také v domácnostech, které se je rozhodly ubytovat již na začátku války. Nově se objevují nabídky možnosti nájemních bytů, které poskytli soukromníci.

Pracovníci odboru sociálního a školství a organizací, jako jsou Slezská diakonie, Armáda spásy, Lexikona či Eurotopie, se snaží uprchlíkům pomoci zejména v oblasti bydlení, vízové politiky, řešení finanční situace, školní docházky u dětí a v oblasti hledání vhodných volných pracovních míst. „Hlavním cílem je tyto osoby, které přišly o domov a nemají se kam vrátit, nebo se zde rozhodly zůstat dobrovolně, integrovat do našeho města tak, aby se pro něj staly přínosem, nikoli zátěží,“ dodává Filip Vrchovský.

Kuchyně, lůžka, vařiče, elektrocentrály

Odbor sociální a školství se společně s Charitou Krnov, soukromými dárci a dobrovolníky také podílel na zajištění humanitární pomoci, která mířila na Ukrajinu. „Partnerskému městu Nadvirna byly kromě jiného předány elektrocentrály, motorové pily, svítilny, vysílačky, plynové vařiče, spací pytle, léky a dlouhotrvající potraviny. Vybavili jsme rovněž tamní školní kuchyni,“ upřesňuje Filip Vrchovský. A třeba do Irpině zástupci Charity Krnov vezli nemocniční lůžka, pračku, hasičské přístroje, zdravotnický materiál a další potřebné věci.

Zastupitelé na podporu Ukrajiny vyčlenili z městského rozpočtu tři miliony korun. Z této částky bylo k 15. únoru čerpáno dva miliony korun. Stále také trvá finanční sbírka pro Nadvirnu, z níž se průběžně pomoc financuje. Na účtu 123-6331260277/0100 bylo ke stejnému datu 391 023,67 koruny.