Výtvarnice Tereza Tess Gemelová z Lichnova své studium na ostravské univerzitě zakončila bakalářskou prací na téma malování obrazů na vodní hladině. Tuto tradiční arabskou techniku, které se říká ebru, studovala přímo u největších mistrů v Turecku.

Vydala se na pracovní stáž v atelieru přední turecké výtvarnice ebru Feride Dayanc. Byla okouzlena světem ebru a také pro ni byla důležitým inspiračním zdrojem atmosféra Istanbulu na rozhraní Evropy a Asie.

„V Bauerově kavárně chystám výstavu Svět Ebru. Její vernisáž v neděli 3. 7. od 17 hodin spojíme s povídáním o této technice a ukázkami na co všechno se Ebru dá použít. Připravím vše potřebné tak, aby se s návštěvníci mohli seznámit zblízka s malováním na vodní hladině," uvedla Tess Gemelová.

JAK SE MALUJE NA VODĚ

A jak technika ebru vlastně funguje?

Na vodní hladinu se nakapou speciální barvy, ve kterých je důležitou přísadou hovězí žluč. Ta zajistí, aby barva držela na hladině, když se z ní pomocí drátků, špachtlí a hřebenů vytváří obraz. Barvy se rozpíjí podle množství použité žluči. Když je autor se svým dílem na hladině spokojený, položí na vodu papír, látku nebo keramiku. Na nich ulpí barvy, nechají se zaschnout a obraz je na světě.

Vznikají tak neopakovatelné originály. Tradiční turečtí mistři ebru se z náboženských důvodů vyhýbali zobrazování lidí a specializovali se na rostliny a ornamenty. Tess Gemelová ale kromě abstraktních motivů malovala například koně nebo figuru Vidláka na počest Vidláckých neolympijských her v Lichnově.

„Vidláka jsem dělala technikou akkase, což je malování na vodě a soutisk pomocí šablony. Tato komplikovaná technika se používala v Osmanské době v kaligrafii, ale dnes už je hodně vzácná," uvedla Tess Gemelová, která pro zájemce pořádá také kurzy a přednášky o ebru.

Učí nejen základní triky malování na vodě a něco z historie této techniky, ale zná i tajemství výroby speciálních štětců z koňských žíní. Ebru má využití i v módě, protože lze takto zdobit nejen papír, ale třeba i textil nebo nehty.