Kolona osobních a malých nákladních automobilů se v ranních hodinách táhla několik set metrů. Před dvanáctou hodinou se už výrazně zkrátila. Za volantem přeposledního vozu seděl obyvatel sedmnáct kilometrů vzdálených Burgrabic. Ve frontě prý čekal od devíti hodin.

„Bydlím blízko hranic a viděl jsem, že v pátek Polákům prodávají. U nás uhlí není vůbec, nebo je drahé. Ale ještě nejsem uvnitř, doufám, že na mě vyjde,“ řekl.

Samovýroba dřeva. Ilustrační snímek
Lidé kvůli drahotě masivně sbírají klestí v lese. Jenže zapomínají měřit

Podle vedoucího uhelného skladu je situace podobná každý pátek.

„Od pondělku do čtvrtku rozvážím těm, kteří mají objednané. V pátek odbavuji ty, co si přijedou s vozíky. Poláci zjistili, že si můžou uhlí koupit, tak je tu takový masakr. Minulý týden nebyl tak velký. To tu lidé čekali od půl páté, dnes už od tří hodin ráno. Oni si to mezi sebou řeknou, protože nemají čím topit,“ řekl Jan Koritar.

Od rána prodal odhadem padesát tun.

Tradiční roubený dům z roku 1880.
Roubenka Mezi lukami je skvostem ve vyhlášené Čeladné

„Berou víceméně uhlí do automatů, ořech dvojku, nějaké brikety a ořech jedničku do klasického kotle,“ popsal.

Oproti loňsku zaznamenává poptávku po uhlí dvojnásobnou.

Že by této suroviny byl nedostatek, se však lidé obávat nemusí. „Straší se v médiích a lidé takhle blbnou. Je fakt, že Poláci to s uhlím mají jinak, u nich opravdu není. Ale pro naše lidí uhlí je,“ ubezpečil Jan Koritar.