Uctili oběti liptaňské tragédie

Incident, který se odehrál před 79 lety kolem četnické stanice v Liptani, patří k nejtragičtějším událostem takzvané mnichovské krize.

SITUACE V POHRANIČÍ PŘED MNICHOVEM

Přestože podpis mnichovské dohody rozhodl o odtržení československého pohraničí až na konci září 1938, v oblastech s převahou německého obyvatelstva už dlouho předtím henleinovci podněcovali ozbrojené násilné převzetí moci.

Za této situace se pokoušeli udržet fungování československých orgánů v pohraničí příslučníci Stráže obrany státu (SOS). Byli to četníci, policisté a členové finanční stráže, kteří se v krizové situaci stali posilou Československé armády.

V oblastech, kde zfanatizovaní Němci strhávali symboly Československa a vyvěšovali hákové kříže, jim šlo o život. Tak jako v Liptani.

V LIPTANI POLOŽILI KYTICE, ZAPÁLILI SVÍČKY

U památníku v Liptani se v pátek 22. září sešli zástupci Československé obce legionářské (ČsOL) jednoty Bruntál a jednoty Opava společně se členy Českého svazu bojovníků za svobodu z Bruntálu a Opavy. V den 79. výročí liptaňské tragédie zde položili kytice a zapálili svíčky.

„Připomněli jsme si výročí tragických událostí na četnické stanici v Liptani, kde dav místních henleinovců odzbrojil a poté zavraždil šest příslušníků četnického sboru a finančního oddílu Stráže obrany státu.

Vzpomněli jsme přitom nejenom na liptaňské padlé, ale na všechny české oběti krvavého podzimu 1938 v českém, moravském a slezském pohraničí,“ uvedl k tomu Antonín Zgažar, předseda jednoty ČsOL Bruntál.

HLAVNÍ PACHATELÉ UNIKLI TRESTU

Jedním z historiků, kteří se věnují liptaňské tragédii, je Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě. Ten v srpnu připravil pro veřejnost přednášku na toto téma.

„Nikdy se už zřejmě nedozvíme, odkud přišly první výstřely, které zabily tři Němce a kvůli kterým byli poté zavražděni neozbrojení příslušníci tehdejší SOS, kteří pobývali na četnické stanici v Liptani. Přestože vyšetřování tohoto zločinu začalo těsně po skončení války a během procesu bylo odsouzeno několik viníků, hlavní strůjci několikanásobné vraždy nebyli nikdy dopadeni a potrestáni,“ uvedl Ondřej Kolář.

K čemu došlo v Liptani před 79 lety, víme díky protokolům z poválečného vyšetřování a ze soudního procesu. Fakt je, že kromě objektivního bádání historiků docházelo také ke zneužití liptaňské tragédie v politické agitaci.

JAK TO VLASTNĚ BYLO?

Hlavním organizátorem ozbrojených akcí na Osoblažsku byl tehdejší poslanec Henleinovy Sudetoněmecké strany (SdP) Karl Werner. Ten v Třemešné osobně vydal příkaz shromáždit příznivce hitlerovského Německa se zbraněmi a zahájit převzetí státních úřadů, pošt, nádraží a četnických stanic.

Na jeho podnět se také v okolí liptaňské četnické stanice srotil zfanatizovaný dav sudetských Němců, který požadoval okamžité odzbrojení členů SOS.

Čeští četníci a příslušníci finanční stráže byli ukrytí na stanici, ale bylo jasné, že proti přesile 150 mužů nemají šanci. Aby zabránili zbytečnému krveprolití, vzdali se a odevzdali zbraně. K četnické stanici v té chvíli přijížděl motocykl s dalšími dvěma příslušníky finanční stráže.

Ti se ocitli v nebezpečí, když je začal obkličovat rozvášněný dav. Utekli se skrýt za kolegy do stanice, protože nevěděli, že budova již je obsazena Němci. Nevíme, ze které strany padl první výstřel. Jisté je, že při nepřehledné chaotické palbě byli tři Němci zastřeleni. Reakcí na to bylo postřílení osádky četnické stanice uvnitř budovy.

Vyšetřování ukázalo, že násilné převzetí moci v Liptani na základě instrukcí organizovali bratři Alfred a Franz Seligovi společně s Karlem Reichelem a Františkem Görlichem.

Lidový soud v Opavě po válce odsoudil k trestu smrti tři účastníky vraždy českých občanů v uniformách SOS v Liptani. Hlavní viníci, bratři Seligové i Karl Werner, trestu unikli.