Byli to příslušníci SOS, Stráže obrany státu, kteří byli zavražděni 22. září 1938 místními zradikalizovanými Němeci. Ti se rozhodli násilně převzít v Sudetech moc ještě před podpisem Mnichovské smlouvy. Vzpomínkový akt se uskuteční ve čtvrtek 22. září od 15.30 hodin u památníku obětí v Liptani.

Pokyn ke vzpouře vyšel z Německa

Před 78 lety pronesl v Norimberku na sjezdu NSDAP Adolf Hitler známý projev: „Nebudu již snášet další útisk německých soukmenovců v Československu. Utrpení sudetských Němců je nevýslovné." Pro zradikalizované německé obyvatelstvo v českém pohraničí to byl signál, že nastal čas pozvednout zbraně.

Pod vedením henleinovců a jejich ozbrojené frakce Freikorps, došlo v pohraničí k mnoha útokům na četnické a finanční služebny, které hálily početně slabé jednotky SOS. Na Osoblažsku zavelel do útoku na symboly Československa poslanec strany SdP Karl Werner, pozdější Kreisleiter NSDAP v okrese Krnov.

Vzdali se přesile

V Liptani rozvášněný dav asi 150 převážně ozbrojených lidí obklíčil dům č. 261, ve kterém byla četnická stanice a ústředna SOS. Čtyři vůdci povstalců vstoupili dovnitř a vyzvali k vydání zbraní. Velitel Rudolf Mokrý tváří v tvář obrovské přesile rozhodl v bezvýchodné situaci složit zbraně, aby zabránil krveprolití.

V té chvíli přijížděli k četnické stanici na motorce další dva příslušníci finanční stráže, kterým vzbouřenci zastoupili cestu. Pokusili se před zfanatizovaným davem utéct do stanice, protože nevěděli, že už byla obsazena a že jejich kolegové jsou uvnitř odzbrojení.

S věnci a kyticemi přišly do Liptaně desítky  lidí, kteří chtěli uctít šest zavražděných obránců hranic. Byli zde zástupci okolních měst a obcí i Českého svaz u bojovníků za svobodu.Zdroj: DENÍK/Jiří Krušina

Liptaňský dům č. 261 je zapsán na seznamu kulturních památek. Označuje ho deska s textem: „V tomto domě bylo 22. 9. 1938 zavražděno šest příslušníků Stráže obrany státu německými fašisty. Čest jejich památce."

Kdo vystřelil první?

Nikdy nebylo zjištěno, z které strany padl první výstřel. Při nepřehledné zmatené přestřelce zahynuli tři Němci, pravděpodobně výstřely svých vlastních kolegů. To rozlítilo vůdce vzpoury Alfreda Seliga, který odzbrojené četníky postřílel ze samopalu.

Šest zastřelených českých četníků a financů Němci převezli do tehdy německých Hlubčic, kde je zakopali u hřbitovní zdi. Až v roce 1945 byli tři z šesti zavražděných četníků exhumováni a pochováni v Česku.

Tři zbývající členové SOS mají v Hlubčicích důstojný hrob. Pachatelé, kteří se podíleli na vraždě šesti českých četníků a pohraničníků se dostali v roce 1947 před soud v Opavě. Tři z nich dostali trest smrti. Hlavní pachatelé, bratři Seligové, kteří veleli a přímo vraždili, trestu unikli.

V Liptani padli>> vrchní strážmistr Rudolf Mokrý
>> vrchní respicient Ludvík Svoboda
>> strážmistr Vilém Leher
>> dozorce finanční stráže Vítězslav Hofírek
>> dozorce finanční stráže František Čech
>> dozorce finanční stráže Inocenc Dostál

Pojmy spojené s událostmi

Freikorps – polovojenská, teroristická organizace, vytvořená v roce 1938 na příkaz Hitlera sudetskými Němci v českém pohraničí. Členové Freikorps přecházeli nelegálně hranice do Německa (do roku 1945 bylo na území dnešního Polska Německo), kde byli cvičeni na přepady vojenských a četnických hlídek, přepadávání českých celních a četnických stanic, pošt a úřadů státní správa podobnou další záškodnickou činnost na československém území.

NSDAP – Národně socialistická německá dělnická strana, jejíž program vycházel z rasismu, antisemitismu a nacismu. Po válce byla v Norimberském procesu označena za zločineckou organizaci.

Kreisleiter NSDAP – Okresní vůdce strany

SdP – Sudetoněmecká strana (henleinovci), v říjnu 1938 sloučením splynula s NSDAP

SOS Stráž obrany státu – byla složena z příslušníků českého četnictva, policie, finanční stráže a z vojenských posil, které poskytla armáda. Záložní vojáci vykonávali svá civilní povolání a v případě nutnosti nastupovali ke svému útvaru SOS, aby chránili pohraniční území.