Jsou zapotřebí minimálně čtyři osoby, aby rozpětí paží vytvořilo kolem kmene uzavřený kruh. Říká se, že na vitalitu lípy velkolisté má blahodárný vliv sousední kadibudka. Ať už je to pravda, nebo ne, každopádně je latrína další důležitý prvek, který zatraktivnil toto pozoruhodné výletní místo.

Evangelický kostelík dnes slouží obci jako výstavní prostor, koncertní a obřadní síň. Jeho dominantou je obraz krnovské malířky Dáši Lukůvkové. Proč vlastně Zátor, kde před válkou žilo 1500 obyvatel, potřeboval dva kostely a dva hřbitovy?

Bývalý evangelický kostelík a hřbitov v Zátoru získal nové využití:

Zdroj: František Kuba

V Zátoru, Loučkách, Čakové i Nových Heřminovech žili roztroušeně lidé evangelického vyznání, kteří se kolem roku 1836 potýkali se zajímavým problémem. Katolíci si nepřáli, aby své zemřelé pohřbívali na katolickém hřbitově v Zátoru. Na zřízení evangelického hřbitova v Zátoru zemědělec Engelbert Peschke věnoval evangelickým sborům v těchto čtyřech obcích pozemek.

Evangelický hřbitov v Zátoru fungoval už 35 let, když v červnu 1898 bylo padlo jednohlasné rozhodnutí postavit na evangelickém hřbitově také kapli. Byla to stavba u příležitosti 30. výročí panování jeho výsosti Franze Josefa I. Kaple byla postavena podle plánu stavitele J. Luleye.

Klub Za starý Bruntál objevuje Zátor

Nedávno zorganizoval prohlídku evangelické kaple Klub Za starý Bruntál. „Kdysi evangelíci nemohli být pohřbíváni na katolickém hřbitově, tak si pořídili vlastní. Od roku 1945 je samozřejmě všechno jinak. Na zátorském katolickém hřbitově se může pohřbívat kdokoliv, takže proto evangelický hřbitov s kaplí zpustnul. Zarostl stromy a keři tak, že zmizel. To ho ochránilo před vandaly. Dnes je krásně opravený a obec ho využívá jako výstavní a slavnostní síň. Můžete si zde udělat výstavu, křtiny, koncert nebo svatbu. Jen pohřbívání zde už nebylo obnoveno,“ uvedl Pavel Rapušák z Klubu za starý Bruntál s tím, že návštěvu bývalé evangelické kapličky lez propojit s posezením pod Lípou republiky a nebo s návštěvou katolického kostela a hřbitova, odkud je krásný výhled do krajiny.

Katolický kostel a hřbitov

Za návštěvu samozřejmě stojí také katolický kostel a hřbitov. Najdeme zde na náhrobcích česká i německá jména. Také jména padlých za války.

V areálu hřbitova se nacházejí čtyři klasicistní kaple Božího těla, které patří obcím Zátoru, Loučce, Heřmínovy a Čaková. Barokní kostel Nejsvětější Trojice v dnešní podobě pochází z roku 1755, sousední fara byla postavena v roce 1783. V roce 1897 byly pro Zátor zakoupeny nové varhany u varhanářské firmy Rieger z Krnova.

Katolický kostel a hřbitov v Zátoru:

Nejvýznamnější rodák: kardinál Kutschker

Kardinál patří k nejvyšším hodnostářům katolické církve. Mají právo účastnit se konkláve, které volí papeže. Češi znají kardinály Dominika Duku, Františka Tomáška a snad ještě Miloslava Vlka nebo Tomáše Špidlíka. Na to, že kardinálem byl také Jan Křtitel Rudolf Kutschker, který se narodil v dubnu 1810 v Zátoru-Loučkách, Češi už zapomněli.

Tento významný profesor morálky na olomoucké teologické fakultě byl známější pod německou podobou svého jména: Johann Baptist Rudolf Kutschker. Od roku 1862 působil jako generální vikář vídeňské arcidiecéze a světící biskup. Dne 12. ledna 1876 po smrti kardinála Rauschera se stal vídeňským arcibiskupem a 22. června 1877 byl jmenován kardinálem. Zesnul o pár let později ve Vídni.