Investorem stavby měla být společnost Lesostavby Šumperk, ta už ale nyní už neexistuje. O stavbu tunelu firma usilovala od roku 1998. O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí, bylo ale ještě třeba získat status veřejně prospěšné stavby, protože pouze u takové stavby zákon připouští vyvlastnění pozemků. Celý proces ale nedospěl ani do fáze územního řízení a Lesostavby Šumperk veškeré aktivity související s tunelem ukončily.

Podpora vybudování tunelu figurovala v programovém prohlášení radních Olomouckého kraje do roku 2008, ale už tehdy bylo jasné, že se nebude jednat o prioritu. Místo tunelu kraj usiloval o opravu horské silnice 1/44, zatím se podařilo za 150 milionů korun zrekonstruovat vozovku z jesenické strany na Červenohorské sedlo. Oprava silnice ze šumperské strany by měla přijít na řadu v roce 2014.

„Tunel je zanesen v zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, tedy v obdobě územního plánu. Konkrétní projekt však neexistuje a nejsou též řešeny dopady stavby na životní prostředí, takzvaná EIA. Stát zastupovaný ministerstvem dopravy v přípravách nijak nepokračuje, a to z důvodu velké finanční náročnosti,“ uvedl mluvčí olomouckého krajského úřadu Ivo Heger. Jestliže se kolem roku 2000 uvažovalo o nákladech 5,5 miliardy korun, nyní by to bylo mnohem více. Navíc Správa chráněné krajinné oblasti zatím ohledně tunelu vždy zastávala odmítavé stanovisko.

„Labutí píseň“ tunelu pod Červenohorským sedlem zazněla před dvěma lety na facebooku, kde skupina lidí na toto téma bouřlivě diskutovala. „Jsem každopádně pro tunel. Bude ho ale muset asi postavit nějaká soukromá společnost a vybírat za průjezd mýtné. Zaplatil by někdo za průjezd za osobák 30 a za náklaďák 100 Kč? Já teda určitě!“ psal na facebooku Jiří Krutil. Debata na sociální síti skončila v roce 2010.