Jednalo se o takzvaný cirkumzenitální oblouk. Dřevorubec měl naštěstí po ruce mobil, takže se o své pozorování vzácného halového jevu může podělit s ostatními.

Cirkumzenitální oblouk se na rozdíl od běžné klasické duhy objevuje vysoko nad obzorem, kam se moc často nedíváme.

„Žil jsem pár let na Islandu, takže tam daleko na severu jsem měl tu čest pozorovat na vlastní oči velmi vzácný atmosférický jev v barvách duhy, kterému se říká perleťové oblaky. Cirkumzenitální oblouk jsem ale ve středu viděl poprvé v životě,“ říká Edgar Kosař.

Dodává, že měl štěstí, že se v lese nekoukal jen pod nohy, ale taky nad sebe. „Od chvíle, kdy jsem poprvé nad korunami stromů zpozoroval obrácenou duhu, uplynulo jen pár minut, než se rozplynula. Měl jsem štěstí. Jsem zvědavý, jestli také někdo další v okolí Třemešné pozoroval cirkumzenitální oblouk ve stejný okamžik jako já,“ komentoval své fotky obrácené duhy.

Při pozorování úkazu měl za zády Třemešnou a díval se směrem nad samotu Láč a Valštejn.

A proč je cirkumzenitální oblouk tak vzácný jev? „Aby se tento halový jev na nebi objevil, musí být splněno několik podmínek současně. Slunce musí být ve správném úhlu nad obzorem a ve výšce do deseti kilometrů nad zemí se musí v atmosféře potkat ta správná vlhkost a nízká teplota, aby se vytvořily ty správné ledové krystalky, které umí lomem paprsků rozložit bílé sluneční světlo na barevné spektrum duhy,“ vysvětlil Edgar Kosař, proč je pozorování a fotografování tohoto jev tak výjimečnou událostí.

Zatímco cirkumzenitální oblouk vzniká lomem slunečního světla na ledových krystalech vysoko nad zemí, běžná klasická duha vzniká lomem slunečního světla na vodních kapkách.