Tornádo bylo v historii Krnova nepochybně přelomovou událostí, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. S pozoruhodným námětem, jak zakomponovat do zničené ježnické aleje zelený památník tornáda, přišel zahradník televizního Receptáře František Kafka. Na svých pěších cestách kolem hranic celé České republiky před pár dny procházel i ježnickou alejí.

Lípa jako památník tornáda?

Kromě lip vyvrácených i s kořeny bylo nutné také několik narušených stromů pokácet. Františka Kafku zaujalo to, jak pařezy pokácených zdravých lip obráží novými výhony.

„Doporučil bych městu několik pařezů v ježnické aleji ponechat a počet výhonů zredukovat asi na deset. Výsledkem bude neobvyklá lípa, která se větví přímo u země jako třeba líska. Jednu takovou mají v Táboře a váže se k ní kus československé historie.

Lípa byla vysazena jako strom republiky, ale za protektorátu Němci o žádné vlastenecké stromy nestáli, tak ji nechali pokácet. Jeden školník vlastenec o pařez pečoval tak, že je z něj dnes krásná lípa s několika kmeny a současně zelený památník, který odkazuje na tuto historku. Nebyla by tak neobvyklá lípa na Ježníku nejlepším památníkem na řádění tornáda?," navrhl František Kafka zelený památník zakomponovaný do ježnické aleje.

Stromy padaly do zahrad

Zbyněk Musil z Ježníku přišel krnovským zastupitelům zase připomenout, že tornádo neničilo jen domy, ale zpustošilo také zahrady. Zatímco na poškozené nemovitosti pamatují pojišťovny i dárci, majitelé zahrad se pomoci dočkají jen těžko.

„Do naší zahrady se vyvrátilo několik lip z ježnické aleje. Chápu, že tornádo je přírodní katastrofou, se kterou nikdo napočítal, ale kdyby se lípy zkrátily řekněme o třetinu a udržovaly se radikálnějším ořezáváním, jsem přesvědčen, že by se jich vyvrátilo méně. Už několik let jsme marně volali po jiném modelu údržby aleje," popsal Musil zastupitelům.

Zbyněk Musil dále prohlásil, že navíc byly zaneseny příkopy, takže se kolem aleje tvořily velké laguny a lípy měly kořeny v dlouhodobě podmáčené půdě. „To žádnému stromu na stabilitě nepřidá," popsal Musil zastupitelům situaci lidí, kteří žijí v sousedství ježnické aleje. Po vyvrácených stoletých lípách zbyly jámy, přes které dnes teče voda přímo do jeho zahrady.

Místostarosta Michal Brunclík vysvětlil, že historická alej vysoké krajinářské hodnoty se nemůže ořezávat tak radikálně jako třeba zeleň na sídlišti. Starostka Alena Krušinová zrekapitulovala, že zatímco majitelé poškozených bytů a domů požádali o pomoc ve více jak padesáti případech, město zatím eviduje jen dvě žádosti o pomoc při obnově zničené zahrady.

Co dál s alejí?

Podle odborníků ale byly zničené lípy v ježnické aleji mimořádně kvalitní a zdravé, protože Starou Ježnickou chodí výletníci jen pešky a okolní stromy nepoškozují výfukové plyny ani solení komunikace. „Žádný ze stromů, jejichž stáří odhadujeme na 80 až 100 let, nebyl zlomený v důsledku defektu. Všechny byly vyvrácené," shrnul situaci Dušan Martiník z odboru životního prostředí, který má na starosti zeleň.

„Malou část dřeva si ponechali lidé, kterým stromy spadly na zahradu, za to, že je sami uklidili. Dva kusy uchová město pro řezbáře. Jsou určeny na sochy betléma, který známe z vánočních jarmarků. Bezprostředně po úderu tornáda, když jsme potřebovali začít s úklidem, byla část dřeva odprodána soukromníkům na palivo, pak jsme ale dostali výhodnou nabídku na odprodej lip na vlákninu. Tu jsme využili a prodej dřeva na palivo zastavili. Na vlákninu jsme už odvezli sedm vagónů," dodal Dušan Martiník.

Díky prodeji dřeva úklid Ježníku nepřišel město příliš draho, ale rekonstrukce štětové cesty a aleje nebude jednoduchá ani levná. Oprava štětové cesty přijde asi na milion korun, obnova zeleně má stát přibližně stejnou částku.

„Město Krnov dostane z kraje třistatisícový příspěvek na opravu štětové komunikace zničené vývraty," informovala zastupitele starostka Alena Krušinová s tím, že odbor životního prostředí už připravuje podklady pro dotace na obnovu aleje.