Janovská lípa je známá jako Tisíciletá. Tisíc let nejspíš ještě nemá, ale nepochybně jde o nejstarší živý organismus v okrese Bruntál. Patří k nejmohutnějším stromům v republice. Obvod kmene dosahuje neuvěřitelných 1060 cm. Stáří lípy se odhaduje na zhruba 500 let. K lípě se vážou legendy i osudy místních občanů.
Mohla by se stát vyhledávanou turistickou atrakcí, ale veřejnost ji téměř nezná. V celorepublikovém měřítku na sebe lípa upozornila ve finále soutěže Strom roku 2020.
Zapomenutý unikát
Lípu do soutěže přihlásil starosta Janova Lubomír Volný a spolek Janováček. Byla to příležitost, aby se obyvatelé Janova sešli pod lípou, pořídili si společnou fotku a vzpomínali, co všechno už pod ní prožili.
Poprvé Janovskou lípu nominoval do této soutěže Klub přátel starého Krnova už v roce 2010. Tehdy šlo o naprosto neznámý strom. Pojem "Janovská lípa" znalo jen pár dendrologů.
Propagace lípy začala zásluhou amatérského historika Dalibora Zlomka, který nejdřív o ní našel záznam v archivu a pak ji „znovuobjevil“.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Na konci článku najdete MAPU VŠECH MÍST, která jsme letos v rámci seriálu DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ navštívili.
V roce 1928 odhadli věk: Tisíciletá lípa!
Janovská lípa je živým dokladem, jak fungovala prvorepubliková péče o zeleň. Dalibor Zlomek v krnovském archivu narazil na dokument z roku 1928, ve kterém sedlák Rudolf Pfitznere z Janova žádá starostu, aby mu vydal povolení ořezat starou lípu.
„Starosta mu to zakázal s tím, že o tak významný strom nemá pečovat sedlák, ale odborník. Zároveň starosta požádal o posudek univerzitního profesora z Brna. Ten lípu prohlédl a odhadl její stáří na tisíc let,“ shrnul archivní prameny Dalibor Zlomek.
Pověst? Nebo skutečný příběh?
Zlomkovi se dokonce podařilo zaznamenat pověst, která se k lípě váže. Možná to ani není pověst, ale autentický příběh.
„V roce 1945 před odsunem vyprávěla místní rodačka příběh, který prožila její matka jako kojenec. V strastiplném válečném roce 1866 obsadili rakouské městečko Janov Prusové. Mladá matka s jednoročním dítětem si stačila zabalit věci, ale už nestihla utéct z Janova. Schovala se v zoufalství v dutině lípy, protože měla strach z rabujích vojáků. Slyšela vyprávění, že Prusové všude jen loupili a plenili. Pruští vojáci se ale ukázali jako galantní muži, kteří ženám neubližují. Odložili zbraně, a protože bylo pozdní léto, spontánně začali pomáhat místním při sklizni,“ prozradil skutečný příběh nebo možná legendu o Janovské lípě Dalibor Zlomek.
Finále Strom roku 2020
V celorepublikové soutěži Strom roku 2020 nakonec Tisíciletá lípa nevyhrála.
Město Janov bylo založené ve 13. století, takže je mladší než tisíciletá lípa.
„Vyhrála jabloň u hospody, které posílali hlasy lidé, co tam přišli na pivo. Naše lípa je zastrčená bokem, a kromě místních moc lidí o ní neví. V té soutěži ale není podstatné kdo vyhrál. Důležité je ukázat lidem stromy, které z nějakého důvodu aspirují na nejvýzmnější v Česku. Mít lípu v první desítce je samozřejmě krásné. Loni ještě u lípy došlo k výměně lan, které stabilizují korunu. Myslím, že ořez ani moc nepotřebuje. Lípa je stále vitální a nemá suchá větvě. Z historických záznamů víme, že v Janově byla ještě větší a starší lípa, ale k té jsem nenašel ani fotku,“ uvedl starosta Janova Lubomír Volný - CELÝ ROZHOVOR S PRVNÍM MUŽEM MĚSTA NEJEN O BOHATÉ HISTORII JANOVA, ALE I PLÁNECH RADNICE DO BUDOUCNA NAJDETE ZDE.
Strom milovali i němečtí obyvatelé
Na fotografiích místních občanů pod lípou nemohla chybět Anna Řežuchová, která bydlí hned vedle.
„Tisíc let asi ještě nemá, ale je určitě nejstarší strom široko daleko. Dává nám klid a chrání nás před větrem. A hlavně je moc hezká, jak se jakoby schovává ve svahu. Na druhé straně za lípou jsme měli pole, kde děda pěstoval brambory. Pole za lípou děda pořád hnojil, takže možná i díky němu se jí tak dobře dařilo. Němci, kteří tady bydleli před námi, taky měli tu lípu rádi. Taky chovali krávy a koně a pravidelně hnojili pole za lípou,“ zavzpomínala Anna Řežuchová.
Odsun a dosídlení Janova
Děda Řežucha se nastěhoval do Janova v roce 1945 s prvními Čechy, takže zde osobně znal Němce, kteří tu čekali na odsun. Vážil si jich jako zemědělců.
„Byli to dobří hospodáři. Provozovali v Janově také obchod, takové to smíšené zboží. Děda byl pekař, takže začínal v Janově v pekárně na náměstí. Začal péct chleby, rohlíky a koláče současně s pekařem Svobodou, který ve stejné době rozjížděl pekařství v sousedních Petrovicích. Mařenka Řežuchová byla první Češka narozená po válce v Janovicích a Ludva Svoboda byl první Čech narozený v Petrovicích. Ve škole pak seděli vedle sebe v jedné třídě. Pekařský synek z Petrovic a pekařská dcerka z Janova, první čeští rodáci,“ doplnila Anna Řežuchová - CELÉ ZAJÍMAVÉ A POUTAVÉ VYPRÁVĚNÍ NAJDETE ZDE.
TIP NA VÝLET
Prohlídka regionálního muzea v budově městského úřadu v Janově
Muzeum Janovska a Jindřichovska bylo slavnostně otevřeno v září 2001. Dozvíte se zde zajímavé informace o osídlování kraje, k vidění jsou historické mapy a popisky i spousta fotografií a dokumentů z novin. Porovnáte, jak se v této oblasti žilo v různých dobách dávno i nedávno minulých.