Za většinou lomů v Moravskoslezském kraji stojí ruský oligarcha Oleg Děripaska, na kterého se vztahují mezinárodní sankce. Navíc do deseti let v polovině dnešních lomů dojde kámen a skončí navždy. Ceny kameniva brzy vystřelí vzhůru. Pak se kámen stane luxusním a nedostatkovým zbožím.

Aspoň to tvrdí stavební firma Kareta, která usiluje o otevření nového kamenolomu v Razové na břehu přehrady Slezská Harta. Jedná se o těžební prostor Zadní Vrch, který leží poblíž hranice katastrů Razová, Milotice nad Opavou a Dlouhá Stráň. Nový lom by měl vzniknout asi dva kilometry od břehů Razovské zátoky.

Místním stačí lom v Bílčicích

Obyvatelé Razové, vedení obce, zastupitelé, spolky ani chataři a chalupáři, kteří si zamilovali Slezskou Hartu, s otevřením nového lomu nesouhlasí. Jsou přesvědčeni, že těžba kamene snižuje rekreační potenciál přehrady, která primárně slouží jako zdroj pitné vody a sekundárně turistickému ruchu.

Místní mají představu, co obnáší život mezi přehradou a kamenolomem. Už dnes se čedič vytěžený v lávovém proudu Chřibský les odváží z kamenolomu Bílčice nákladními auty přes Razovou.

Na druhou stranu místní potvrdili, že o plánované těžbě kamene na Zadním Vrchu se v Razové mluví čtyřicet let. Probíhaly zde totiž geologické průzkumy zásob droby jako lomového kamene dávno před napuštěním přehrady.

Jednání v Kulturním domě Razová

V únoru 2022 Kareta jako investor předložila krajskému úřadu oznámení o svém záměru. Dokumentace byla zveřejněna v listopadu. Na 13. února 2023 krajský úřad svolal veřejné projednání záměru v Kulturním domě v Razové.

Cílem procesu EIA je shromáždit a posoudit stanoviska všech dotčených, ať už k záměru Karety mají kladný nebo záporný postoj. Nejedná se o povolení záměru, ale o zkompletování podkladů pro další řízení a zadání dalších posudků.

Většinu našich lomů ovládá ruský oligarcha

Kareta už provozuje jeden lom u Zlatých Hor, takže má s těžbou kamene zkušenosti. Záměr lomu na Zadním Vrchu občanům zdůvodnil jednatel Karety Marek Němec. „Do deseti let v České republice skončí 60 procent všech kamenolomů a pískoven. Náhrada nově otevřenými ložisky je téměř nulová. Naposledy se v České republice otevřel nový kamenolom před 33 lety. V Moravskoslezském kraji je dnes provozováno devět kamenolomů. Sedm z těchto devíti lomů vlastní Kamenolomy ČR, dceřiná společnost koncernového holdingu Strabag. Přes třiceti procent holdingu vlastní ruský oligarcha. Jedná se o Olega Děripasku, na kterého byly uvaleny mezinárodní sankce,“ zrekapituloval situaci Marek Němec. Dokonce i čedič vyvržený ze sopky Velký Roudný těží v nedalekých Bílčicích Kamenolomy ČR z nadnárodního holdingu Strabag.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) bezprostředně po napadení Ukrajiny zahájil jednání s ředitelem české divize Strabagu, jak se tato skupina vyrovná s faktem, že její spolumajitel je podnikatel blízký Putinovi. Kupka pohrozil, že by Strabag mohl přijít o veřejné zakázky v Česku.

Námitky? Jen na téma životní prostředí

Místní samozřejmě zajímalo, zda se také zásob droby na Zadním Vrchu ujmou Rusové a nadnárodní holding, jak se to stalo v Bílčicích. Zástupci kraje je ale požádali, aby své dotazy směřovali pouze na životní prostředí.

Autoři posudků občanům například vysvětlovali, že keř u cesty na Zadní vrch není kriticky ohrožený lýkovec vonný, ale lýkovec jedovatý, což není až tak vzácný druh.

Kareta: kámen dojde za pět let

Marek Němec uvádí, že do deseti let se v Moravskoslezském kraji zavře pět lomů, protože budou vytěženy. Skončí jejich životnost. „Za pouhých deset let zůstanou v celém kraji jen čtyři funkční kamenolomy. Už dnes kapacita všech devíti provozovaných kamenolomů nepokrývá potřeby trhu. Už teď zažíváme převis poptávky nad nabídkou kameniva. Ještě bizarnější je to ve Zlínském kraji, kde nemají ani jeden jediný kamenolom v provozu, takže kamenivo musí dovážet z okolních krajů i ze zahraničí. V kraji Vysočina neexistuje ani jedna aktivní pískovna,“ doplnil Marek Němec s tím, že uvádí pouze veřejně dostupné a snadno ověřitelné informace.

Němec se také odvolal na Surovinovou strategii ČR z roku 2017, která hovoří o tom, že zdroj přírodního materiálu musí být co nejblíže realizovaných staveb. „Z teoretických výpočtů i z poznatků z praxe vychází, že hranice by se měla pohybovat do 35 kilometrů vzdálenosti surovinového zdroje od místa realizace stavebního projektu. Cokoliv vzdálenějšího by mělo být pro investora nezajímavé, a ekologicky nepřijatelné. Ve stejném dokumentu je zmíněno, že těžba z mnoha malých lokálních ložisek je únosnější, než několik obrovských ložisek. Ty vyžadují transport na příliš velké vzdálenosti. To nejsou moje myšlenky, ale dohledatelné oficiální stanovisko českých orgánů,“ upozornil Marek Němec.

Občané chtěli vědět, proč stát plánuje v okolí Razové obchvaty Krnova a Bruntálu nebo přehradu Nové Heřminovy za situace, když v kamenolomech není dostatek kamene.

Odpověď kraje byla stejná jako v předchozích případech. Dnes tu řešíme vlivy lomu na životní prostředí, nic jiného. Podle Karety je životnost kamenolomu Zadní Vrch plánovaná řádově na padesát let, takže motivem otevření nového lomu určitě není realizace konkrétních staveb blízké budoucnosti.

Kamenivo zdraží, a pak nebude vůbec

Kareta je známá jako dodavatel stavebních prací a hlavně dopravních staveb. Kamenivo je pro Karetu základní vstupním materiálem. „Nevím, jestli si to dokážete představit, ale silnice, po které jezdíte každý den do práce, je z 95 procent kamenivo. Asfalt je pouhých pět procent silnice. Kamenivo nenahradíte. Školy, elektrárny i továrny na elektro auta jsou z kameniva. Pokud dnes stavitel přistoupí na cenu kameniva třeba dva tisíce korun, tak ho dostane. Do pěti nebo sedmi let kamenivo nebude vůbec. Pak za něj můžete nabízet kolik chcete, a stejně ho neseženete. V posledních letech jsme všichni zažili nějaký problém trhu, ale snad se v historii ještě nestalo, aby kamenivo nebylo vůbec,“ uvažuje Marek Němec s tím, že bílčický čedič má využití v jiném segmentu stavebnictví než droba, kterou Kareta hodlá dobývat ze Zadního Vrchu u Slezské Harty.