Nejen pozůstalí, ale zároveň policisté musí zvládnout podobné tíživé situace tak, aby se události nepromítly do jejich osobního života. Důležitou částí je právě také práce s pozůstalými, která vyžaduje obzvlášť šetrný přístup. Je nutné respektovat pocity jednotlivých zúčastněných, pokud to situace vyžaduje, je nutné povolat policejního interventa, který poskytuje psychologickou pomoc obětem trestné činnosti a obětem mimořádných událostí.

„Tento speciální tým je zřízen i u Policie ČR Krajském ředitelství Moravskoslezského kraje," řekla mluvčí bruntálských policistů Pavla Tušková. Policisté poskytli našemu týdeníku Region statistiku s komplexním zpracováním šetřených případů sebevražd za poslední čtyři roky, včetně prvních letošních čtyř měsíců.

„Z výše uvedených údajů je zřejmé, že od roku 2009 zaznamenáváme pokles počtu sebevražd v bruntálském regionu. Nicméně i přes klesající počty nelze tuto problematiku podceňovat," upozornila mluvčí Tušková. Z analytických podkladů zdejší policie vyplývá, že osobou, která dobrovolně ukončí život tímto způsobem, je ve většině případů muž.

A to se ještě některá ze žen pokusí spáchat sebevraždu neúspěšně, jako vloni jedna z obyvatelek okresu.

.

Drahé vyšetřování

Je to smutný paradox, že i tak smutné příběhy, jako jsou sebevraždy, se stávají okénky ve finančním rozpočtu. Vyšetřování sebevražd totiž může být pěkně drahé. K problematice sebevražd se vyjádřil vedoucí bruntálského policejního odboru plukovník doktor Jaromír Tkadleček. Nastínil, jaké jsou s vyšetřováním spojeny náklady, a že policistům výrazně ukrajují z rozpočtu na jejich činnost.

Plukovník Jaromír Tkadleček se podíval na sebevraždy z pohledu ekonomicko-právního a také z organizačního hlediska. „Každá policejní činnost stojí peníze, a tedy i prostředky z peněz daňových poplatníků. Například v případech, kdy policejní orgán v rámci prověřování a prošetřování dojde k závěru, že pro řádné objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení sebevražd je třeba přibrat znalce," uvedl Jaromír Tkadleček.

Ústav soudního lékařství poté provede soudní pitvu a náklady s tímto úkonem spojené okolo třiceti tisíc korun jsou hrazeny z rozpočtu Policie ČR. Kdybychom započítali i částky spojené s prvotním prověřením, výjezdem specialistů na místo činu, následné šetření, administrativní dokumentování a podobně, může se celková suma v komplikovanějších nebo složitějších případech sebevraždy pohybovat okolo padesáti tisíc a více.

.

Dále je předmětem šetření Policie ČR i skutečnost, zda na dokonané sebevraždě nebo sebevraždě ve stadiu pokusu neměla účast jiná osoba. Tuto problematiku upravuje paragraf 144 trestního zákoníku. Pachateli trestného činu účast na sebevraždě hrozí trest odnětí svobody až na tři roky a dle objektu chráněného zájmu – například dítě, těhotná žena, osoba ztížená duševní poruchou – až dvanáct let odnětí svobody.

„Situace na místě činu vyžaduje od zasahujících policistů odpovídající odborné znalosti, dovednosti a mnohdy letité zkušenosti. Nejsou bohužel výjimečné dny, kdy „rukama" policistů bruntálského územního odboru projde v režimu případů sebevraždy, náhlého nebo podezřelého úmrtí, tragické dopravní nehody, ale i vraždy, smrtelného pracovního úrazu a podobně několik poškozených – mrtvých – denně.

Bohužel i výše uvedené je součástí naší profese a policista musí profesionálně i lidsky tyto situace dobře zvládat," konstatoval plukovník Jaromír Tkadleček.

Důvody a způsoby provedení

Náročnost a emoce, to vše policisté s problematikou sebevražd spojují. Lze říci, že ve chvíli, kdy na základě oznámení úmrtí, sebepoškozování či možné sebevraždy dojedou na místo činu, začíná pro ně velmi náročná fáze prošetřování. Velmi důležité je pro policisty skloubit služební profesionalitu a zkušenosti s každým jednotlivým případem, a to s ohledem na danou situaci.

Už prvním závažným momentem je nález člověka, který spáchal sebevraždu. Není výjimečné, že to jsou právě příbuzní a nejbližší lidé, kdo najdou tělo. „Nejsou ojedinělé případy, kdy právě nejbližší, včetně malých dětí, objeví jako první těla poškozených," řekla Ivana Křištofová z bruntálské policie.

.

V takových momentech volí policisté obzvláště šetrný a individuální přístup. Ze statistik jasně vyplývá, že lidé páchají sebevraždy nejméně v lednu, srpnu a říjnu. „Dokonce v říjnu je viditelný pokles. Jako rizikové pak vycházejí měsíce březen a září," sdělila policistka Křištofová. Doplnila, že pro změnu v roce 2009 byl v porovnání s následujícími lety maximální nárůst počtu případů v měsících únoru a květnu.

Nejčastěji obyvatelé našeho regionu odcházejí dobrovolně ze života oběšením. V roce 2009 takto vyhasl život sedmnácti, v roce 2010 patnácti a loni jedenácti nešťastníků. Letos se dva lidé otrávili léky, dva se oběsili, pátý odešel ze života sebepoškozením. „Ve všech letech zaznamenáváme v menší míře i skutky otravy léky, plynem, skoky z výšky z okna, balkonu, komína nebo i zastřelením," popsala další sebevražedné způsoby Křištofová.

V roce 2009 se udál ojedinělý případ sebevraždy mladého muže elektrickým proudem, když vylezl na sloup vysokého napětí. Letos v lednu policisté na Albrechticku šetřili sebevraždu čtyřicetiletého muže, jehož nalezli sousedé oběšeného v garáži rodinného domu. Ihned mu poskytli pomoc a do příjezdu rychlé lékařské pomoci ho oživovali. Bohužel marně, přivolaný doktor mohl jen konstatovat smrt.

„V průběhu šetření události jsme nalezli dopis na rozloučenou. Důvodem mužova činu byly partnerské neshody," uvedla policistka Křištofová. Velmi diskutabilní je i otázka, co vede člověka ke spáchání tohoto nevratného činu. Z hlediska případů šetřených policií jsou důvody různé. Nejčastějšími bývají finanční problémy, ztráta zaměstnání, rodinné či partnerské neshody.

Rovněž zaznamenávají ojedinělé případy, kdy se lidé odhodlají k tomuto kroku z důvodu zdravotních potíží. Například kvůli těžké, nevyléčitelné nemoci.

.