Kliknutím zvětšíteNazvali jej Lovy nejen beze zbraní. Roli moderátora má spisovatel, myslivec a lesák Ota Bouzek z Karlovy Studánky.
Na pořady Lovy nejen beze zbraní se do Vrbna sjíždí fanoušci z širokého okolí. Už se zde setkali třeba se spisovatelem Štěpánem Neuwirthem z Ostravy, s fotografem Štěpánem Mikulkou, šéfredaktorem časopisu Myslivost Jiřím Kasinou z Prahy či s předním českým preparátorem Milošem Maluchou z Ostravy.
Seznámili se s úctyhodnou šedesátiletou historií Mysliveckého spolku Praděd, viděli výstavu věnovanou nestorovi českých myslivců Jaroslavu Orlíkovi či výstavu zachycující lovecké chaty v Jeseníkách.
S myslivostí a jejími tradicemi se může veřejnost seznámit třeba na každoroční jarní výstavě trofejí. Velkým zážitkem je svatohubertská mše, která se na podzim slouží v Malé Morávce, v Krnově a Třemešné. Součástí mše v Malé Morávce je i předvedení jedinečného obřadu pasování.
Česká myslivost bohatá na specifické zvyky a tradice
K myslivosti patří i nejrůznější stylové pamětní listy a desky. Na snímku ty, které vyrobil Jaroslav Orlík. foto: Deník/Dalibor Otáhal
Česká myslivost je bohatá na specifické zvyky a tradice. K velkým propagátorům těchto tradic jakožto součásti českého národního dědictví patřil i Jaroslav Orlík (1932 - 2015). A o jejich předání dalším generacím myslivců se postaral svou knihou Myslivecké tradice v praxi.
Byl oceněn mysliveckými vyznamenáními všech stupňů a vrcholem bylo udělení Umělecké ceny Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) za celoživotní grafické dílo ve prospěch myslivosti. Rovněž byl oceněn v roce 2012 jako osobnost Krnova za organizátorskou, publikační a celoživotní činnost v oblasti myslivosti.
Jaroslav Orlík nejen předával své znalosti dalším generacím myslivců, ale díky svému výtvarnému talentu je i autorem stovek stylových diplomů, pamětních listů a desek, gratulačních erbů na dřevě a dalších prací s mysliveckou tematikou.
„Všechno dělal ručně, každý diplom, vypaloval i do dřeva a uměl vypalovat i do kůže," zavzpomínal předseda kulturní komise Okresního mysliveckého spolku Bruntál Čestmír Pavlík.
Připomínkou celoživotního díla tohoto nestora českých myslivců byla loňská výstava ve Vrbně pod Pradědem. „Dodržování mysliveckých tradic je projevem úcty k našim předkům, k přírodě a ke zvěři," prohlásil předseda okresního mysliveckého spolku Jaroslav Mader, který o myslivecké historii, zvycích, tradicích a myslivecké kultuře přednáší adeptům v mysliveckém kurzu.
U nejrůznějších příležitostí také veřejnost seznamuje s mysliveckými tradicemi a předvádí například myslivecké pasování nebo rituál předávání úlomku, který se provádí po úspěšném lovu.
Zkušení jelenáři umí odpovědět jelenovi
Stanislav Hýbner předvádí posluchačům troubení jelena. foto: Deník/Dalibor Otáhal
Jeleni a Jeseníky, to patří neodmyslitelně k sobě. Na přelomu září a října se z hor ozývá pro myslivce lahodný zvuk, troubení jelenů. Poslouchat jelení říji, to je nezapomenutelný zážitek. Podobným zážitkem je slyšet někoho, kdo dokáže jelení troubení napodobit.
K mysliveckým dovednostem patří i napodoení zvuků zvěře. Třeba srnčí vábení, na to si troufne s vábničkou každý myslivec, ti zkušení to umí třeba i na list trávy. Umět napodobit jelení troubení, to už ale vyžaduje skutečné mistrovství, které neovládá každý.
Stanislav Hýbner z Malé Morávky patří k české špičce. Mimo jiné má na svém kontě vítězství v třetím ročníku Národní soutěže ve vábení jelenů v roce 2000. Občas své umění předvede i na veřejnosti, třeba loni na podzim ve Vrbně pod Pradědem na akci nazvané Lovy nejen beze zbraní.
„Vábit se dá na cokoliv, stačí i novodurová trubka, na roh uherského skotu, rakouské skládací řevnice, mušle – tritonky," představil pomůcky k vábení Stanislav Hýbner.
Vábení jelenů, to už vyžaduje nejen dobrý sluch, ale i znalosti o chování jelení zvěře. Každé troubení znamená něco jiného, jsou rozdílné hlasy jelena mladého a starého. Zkušení jelenáři umí v lese poznat, jaký jelen a co troubí a jak je třeba mu „odpovědět".
Pokud chtějí jelena přivábit, je třeba vhodně reagovat, aby naopak jelena neodradili. Zkušené ucho myslivce pozná troubení hledajícího jelena, výzvu mladšího jelena ke staršímu, vítězný ryk po vyhraném souboji či třeba takzvané mrmlání, tedy líné troubení při odpočinku.
Jeseníky a myslivost v literatuře
Ota Bouzek je nejen spisovatel knih s mysliveckou tématikou, ale i šarmantní moderátor besední akce Lovy nejen beze zbraní. foto: Deník/Dalibor Otáhal
Příroda Jeseníků dokáže okouzlit návštěvníky, stejně jako přirostla k srdci těm, kteří zde žili a žijí. A tak není divu, že se Jeseníky a lidé odtud objevují i v myslivecké literatuře. Svůj hold Jeseníkům skládá například lesnický a myslivecký odborník Jaromír Javůrek (1887 – 1983) v knize Halali, která zachycuje jeho celoživotní zážitky:
„Když jsem roku 1954 byl opět pozván na jelení říji do mých nejmilejších hor Jeseníků, ubytoval jsem se v myslivně nad Karlovou Studánkou, v níž jsem již tolikrát bydlíval a podnikal odtud své lovecké toulky po okolí."
O svých zážitcích z Jeseníků psal Vladislav Hanák (1912 – 1986), spisovatel, pedagog a bývalý ředitel škol ve Vrbně a v Karlovicích. A také o nich třeba vyprávěl jako host v legendárním televizním pořadu Lovy beze zbraní.
K současným autorům literatury s mysliveckou a přírodní tematikou patří lesák, spisovatel a velký milovník Jeseníků Ota Bouzek z Karlovy Studánky. Málokdo dokáže tak poutavě a lyricky vyprávět o přírodě jako on. Vydal na třicet knih, kde je v hlavní roli příroda, zvěř, lidé, les a hory.
V roce 2000 převzal Uměleckou cenu Českomoravské myslivecké jednoty za literaturu. Ota Bouzek je i skvělým kreslířem, nádherné kresby zvěře a přírody najdou diváci i v jeho knihách.
Příroda objektivem fotoaparátu: nevšední krása na fotografii
Poctu krásám jesenické přírody a lidem zde skládají svou tvorbu i umělci. S nádhernými snímky zvěře z Jeseníků se mohou setkávat například čtenáři časopisu Myslivost, a to i díky výborným fotografům z našeho regionu. Za jejich působivými snímky je znát nejen fotografický um, ale i láska k přírodě.
Fotografování zvěře a přírody se věnuje například Štěpán Mikulka či Martin Žatka z Bruntálu nebo Václav Vašíček z Břidličné. S jejich snímky se mohli setkat lidé třeba v časopise Myslivost či na výstavách, případně je mohou vidět i na jejich webových stránkách.
Autentické záběry zvěře ve volné přírodě se jim daří zachytit nejen díky desítkám hodin stráveným venku v lesích, ale i díky znalostem o chování zvěře. O kvalitách mluví třeba i úspěchy ve fotografických soutěžích.
Štěpán Mikulka se například v roce 2015 stal absolutním vítězem fotografické soutěže Zlatý jelen Slávy Štochla 2015, kterou vyhlašuje časopis Myslivost. Ocenění získal za snímek nazvaný Blahobyt. Hned následující rok uspěl v této soutěži Václav Vašíček, odnesl si z ní druhé místo v kategorii Ostatní živočichové a první místo v kategorii Ze života myslivců. Současně se s tímto snímkem stal i absolutním vítězem celé soutěže.
22
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
