Bývalá textilka Karnola je národní kulturní památka. Po generální rekonstrukci měla sloužit k vybudování muzea textilnictví. Celkové náklady na rekonstrukci továrny, včetně úpravy okolí, byly odhadnuty na 223 milionů korun.

PROJEKT PŘED POŽÁREM MĚL SMYSL, ALE CO DNES?

Tento záměr vznikl už před velkým požárem Karnoly v prosinci 2017. Tehdy měly stavební firmy daleko levnější ceníky než dnes, kdy je plná zaměstnanost a musí zaměstnance přeplácet.

Zatímco před požárem byly náklady města vyčísleny na 28 milionů korun, v současnosti by to bylo 115 milionů korun. Ani tato částka nemusí být konečná.

Odhadnout spolehlivě náklady na opravu ohořelého a rozmáčeného objektu je téměř nemožné. Není jisté, na jaké problémy stavebníci v Karnole narazí během rekonstrukce. Ze stejného důvodu je těžké garantovat termín dokončení. Při tom sankcí za zpoždění stavby může být i vrácení dotace.

Zastupitele odradila rizika spojená s dotací i příliš vysoké provozní náklady. Město nyní musí hledat jiné možnosti oživení národní kulturní památky Karnola. Skromnější verze muzea textilu je jednou z nich.

MUZEUM TEXTILU ANO, ALE SKROMNĚJŠÍ A LEPŠÍ

„Je velká škoda mnoha hodin a velkého úsilí, které byly tomuto projektu věnovány a přijdou vniveč. Krnov by měl mít muzeum, ale menší a věnované kromě textilnictví také varhanářství nebo strojírenství. Bohužel to v projektu nebylo. Velkým problémem je i to, že podstatu textilního muzea, dezinaturu, spálil oheň. Nechtěla bych se dožít toho, že vytvoříme velké muzeum, které krnovští občané nevyužijí. Máme před sebou řadu projektů, které potřebují velké finance a ty by měly být vynaloženy smysluplně. A nemyslím, že toto je ten případ,“ uvedla radní Zuzana Matelová (Krnovští patrioti).

V diskusi byla nejednou zmiňována nevhodná forma muzea.

„Krnov potřebuje muzeum, ale ne v takové formě, v jaké je navrženo v projektu,“ uvedla vedoucí Městského muzea v Krnově Ľubica Mezerová.

ČTYŘI HLASY: JEN ŠKODA PRÁCE A NIC NEUŠETŘÍTE

Jedním ze čtyř zastupitelů, kteří chtěli evropskou dotaci zachovat a v projektu pokračovat, byl Libor Nowak (ODS): „Jestliže dotaci ve výši 95 milionů korun, která je druhá nejvyšší v historii města Krnova po dotaci na čistírnu odpadních vod, necháme ležet na chodníku a nezvedneme ji, budoucí generace nás nebudou mít rády,“ varoval Nowak kolegy v zastupitelstvu.

Bývalí místoatarostové Michal Brunclík (ČSSD) a Jan Krkoška (ANO) jsou stejně jako Nowak přesvědčeni, že projekt podpořený dotací měl pokračovat.

Podle nich takto město sice přijde o dotaci, ale stejně nic neušetří. Pokud se chce zachovat jako zodpovědný majitel národní kulturní památky, stejně do ní bude muset investovat srovnatelné peníze z vlastních zdrojů.

Odmítnutí velké evropské dotace a skrečování projektu nijak neovlivní restaurování strojů z vyhořelé dezinatury. Na jejich obnovu a na stavební práce, související s odstraněním následků požáru, město získalo desetimilionovou dotaci od Moravskoslezského kraje. Tu využije do posledního haléře.

V současnosti se zpracovávají restaurátorské záměry k jednotlivým strojům a ještě letos by mělo dojít k výběru zhotovitele.