Přestože mnozí obyvatelé Heřminov už rezignovali, a své pozemky a domy prodali, tábor těch, kteří chtějí výstavbě zabránit, je stále silný.

Zastánci a odpůrci přehrady představili své argumenty v ostravském klubu Atlantik, a pak se mluvčí obou táborů také utkali v televizním duelu v pořadu Regiony plus.

Nutnost přehrady obhajoval Petr Březina, technický ředitel státního podniku Povodí Odry, a naopak o její zbytečnosti diváky přesvědčoval ekologický aktivista a koordinátor hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil.

Bránit se budou třeba i u soudu

„Jsme připraveni přehradu napadnout i soudně, pokud bude v rámci procesu EIA schválena. Hlavním argumentem je to, že nebyly dostatečně posouzeny alternativy povodňové ochrany. EIA vyvolává mylný dojem, že přehrada je jediným možným řešením ochrany území,“ popsal své stanovisko Dokoupil.

Pokud skutečně EIA příští rok dá zelenou malé variantě přehrady doplněné o celý systém protipovodňových opatření, některé menší poldry a stavby zaměřené na ochranu Krnova by se mohly začít budovat už v roce 2013.

Samotná přehrada se v Nových Heřminovech začne stavět nejdřív v roce 2016, a její napuštění by přicházelo v úvahu kolem roku 2020.

„Vláda nám nařídila hledat úspory v tomto projektu, jsme povinni předložit a zpracovat své návrhy. Základní podmínky jsou ale dané, takže se dá ušetřit hlavně výběrovým řízením,“ popsal situaci Povodí Odry v televizním duelu Březina.

Proti přehradě

Přestože část obyvatel Nových Heřminov už rezignovala, a Povodí Odry se podařilo vykoupit více než polovinu potřebných domů a pozemků, v obci je stále významná skupina občanů, která nechce o přehradě ani slyšet.

K odpůrcům přehrady se řadí také vedení obce, kterému k takovému stanovisku před třemi lety dali mandát občané v referendu. Navíc má k dispozici analýzy, podle kterých lze Krnovsko ochránit i bez stavby přehrady.

„Přehrada způsobí změny podnebí, přeruší biokoridor řeky a po zastavení transportu splavenin se začne řeka zahlubovat pod současné břehy, ale tyto ekologické škody nejsou to nejhorší. Hlavní dopady jsou ekonomické a sociální. Abychom ochránili domy v Zátoře, Branticích a v Krnově, vystěhujeme z domova šedesát lidí. To nám příjde nemorální,“ řekl Ivo Dokoupil v úvodu televizního duelu s Březinou.

Malá varianta přehrady je prý nejšetrnější

Povodí Odry oponuje, že v porovnání s velkou variantou přehrady, která byla preferována v letech 1997 až 2005, je malá varianta k Novým Heřminovům maximálně šetrná.

„Bylo naší snahou spojit enviromentální a technické pohledy, abychom našli co nejšetrnější variantu. Nádrž byla zmenšena, aby byl zásah do obce minimalizován. Kdybychom ale přehradu úplně vynechali, musí se bourat někde jinde, třeba v Krnově. Žádné účinné řešení se bez zásahů do zástavby neobejde,“ oponoval za Povodí Odry Petr Březina, podle kterého je přehrada v celém protipovodňovém systému nejdůležitější zpomalovací prvek.

„Uznali to i odborníci z ministerstva životního prostředí, kteří v roce 2008 chystali podklady pro rozhodování vlády. Hovořit pouze o přehradě není přesné, musí to fungovat jako provázaný komplex. Významnou součástí projektu jsou úpravy řek v Krnově v Zátoru a Branticích i malé nádrže,“ dodal Březina.

V záplavové zóně v Krnově se staví

Ekologům vadí také to, že část Heřminov má být obětována kvůli ochraně zástavby, která byla běžně povolována v záplavové zóně.

„Staví se přímo na březích řeky dokonce i po velké povodni v roce 1997. Stavební úřady povolují projekty jako je třeba krnovský Kaufland postavený přímo v záplavové zóně. Je ale potřeba uvést, že projekt Povodí Odra má i pozitiva. Souhlasíme s tou částí projektu, která počítá s revitalizací řeky. To je krok správným směrem, ale nemůžeme souhlasit s tím, že třicetimetrová hráz je výhodným kompromisem,“ uzavřel televizní duel Ivo Dokoupil.