„Můžeme roztavené olovo nalít do vody a sledovat jaké při tom vznikají náhodné tvary. Já tu ale mám i běžnou plechovou formičku na pečení vánoční cukroví, tak vám do ní odliju na památku pár olověných vánočních figurek. Olovo je tak jednoduché na tavení, že když si v práci potřebuji zapsat nějaké poznámky, nemusím kvůli tomu běžet do papírnictví pro tužku, když si ji můžu odlít z olova. Olovo je totiž tak měkké, že se s ním dá krásně psát na papír,“ prozradil tavič, proč se v polštině říká obyčejné tužce ołówek.
Už před tisíci lety Římané a Řekové věděli, že olověnou tyčkou můžou psát na svitky papyru. Olovem se psalo stovky let. Psaní dnešní tuhou z grafitu se poprvé objevuje až koncem šestnáctého století.
Zatímco grafitová tužka je přibližně stejně stará jako knihtisk, olovem se psalo už v antických dobách. Až budete o Vánocích lít olovo nebo se aspoň dívat na Pelíšky, vzpomeňte si na Horní Benešov, kde se ještě nedávno těžil galenit a sfalerit, takže okres Bruntál byl významným producentem olověné rudy.
