Krnované se už deset let v únoru schází u Památníku obětem válek a násilí, aby si připomenuli zločiny spáchané ve jménu komunistické ideologie. Také 19. února se pietního aktu zúčastnili zástupci politických stran, církví, sdružení i veřejnost.

„S nápadem uctít oběti komunismu kdysi přišel Pavel Kuča ze sdružení Krnovská synagoga. Podpořily ho nejen KDU-ČSL, ODS a Zelení, ale také krnovské církve, evangelická i římskokatolická. V minulých letech tato únorová setkání probíhala i za podpory města, proto mě těší, že mohu mezi námi přivítat místostarostu Krnova Michala Brunclíka.

Vítám i zástupce Konfederace politických vězňů z Ostravy," představila partnery Ludmila Čajanová (KDU-ČSL).

Připomenula, že komunisté perzekucemi pronásledovali nejen aktivní odpůrce, ale i lidi s vlastními názory a ty, pro které byly svědomí, morálka, náboženské přesvědčení nebo obyčejná slušnost těžko slučitelné s pravidly totalitního režimu. Po „Vítězném únoru" komunisté podřídili veškeré dění v Československu zájmům Ruska, které se tehdy nazývalo Sovětský svaz.

Stejnou zkušenost mají i polští sousedé. „Když se Československo pokusilo jít vlastní cestou, Sovětský svaz nestál o návrat svobod a demokracie. Sověti nedovolili samostatné rozhodování vám, ale ani nám Polákům, když jsme se v srpnu 1968 vojenským zásahem podíleli na okupaci Československa," omluvil se za vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 host z Polska Kazimierz Naumczyk, předseda zastupitelů města Hlubčice.

Ludmila Čajanová připomenula, že zapálené svíčky připomínají také oběti dalších zločinných režimů a nejsou jen ohlédnutím do minulosti, ale také postojem k aktuálnímu dění. „Násilí není minulostí, ale prožívají ho mnozí naši současníci. Zkusme být aspoň chvíli solidární se statisíci mužů, žen, dětí, kteří jsou dnes vražděni a pronásledováni pro odlišné náboženství nebo názory," uzavřela Čajanová.

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Vítězný únor

Komunisté na počest Vítězného února zpívali internacionálu nad hrobem Klementa Gottwalda. Lidé s odlišnými vzpomínkami na čtyřicet jejich vlády zapalovali svíčky za oběti komunistické ideologie a režimu. Ať už vnímáte únor 1948 jako vítězství pracujícího lidu, nebo ho považujete za převzetí moci v Československu Sovětským svazem, za svůj názor nebudete pronásledováni ani trestáni.

V tom je krása demokracie.

Když jsem chodil do školy, byli běžnou profesí nástěnkáři a agitátoři. Zajišťovali, abychom se všichni těšili na lepší zítřky v komunismu, což je dokonale spravedlivá beztřídní společnost, kde jsou si všichni rovni. Tvrdili, že to bude super, až se v komunismu zruší peníze a rodiny nahradí kolektivní výchova.

Komunismu chtěli dosáhnout tím, že dělníci, proletáři a komunisté dostanou statut elity, což je opravňuje okrádat a převychovat zbytek společnosti. Podle skeptiků je komunismus pitomost a nereálná utopie, ale jiní jsou přesvědčeni, že v praxi už existuje a funguje.

Konkrétně v Severní Koreji.

Měli bychom vypravit zájezd nástěnkářů a agitátorů do Pchjongjangu, aby zjistili, zda tam slibované lepší zítřky už nastaly. Zda tam mají komunismus, na který jsme se čtyřicet let těšili. A komunisté by měli svým voličům říct, zda severokorejští soudruzi dělají komunismus podle jejich gusta nebo by ho ještě měli vylepšit.