V roce 2019 Deník požádal o vzpomínky pamětníka Kurta Schmidta. Perfektně hovoří česky i německy, protože jeho rodina měla na Cvilíně hospodu, do které před válkou chodili čeští i němečtí hosté.

Cvilín byl jeho domov. Hospoda Schmidtových se jmenovala "Zum Alten fom Berge", což by se dalo přeložit U starce z hory. Hospoda na Cvilíně byla pojmenována podle knihy starých krnovských pověstí o Hunzachesovi a Starci z hor. Už v roce 1936 měla hospoda Schmidtových vlastní telefonní číslo.

Rozhledna na Cvilíně kdysi a dnes.
Krnov řeší dilema: Vrátit rozhledně na Cvilíně ztracenou věžičku?

Na konci války bylo Kurtovi Schmidtovi šestnáct let. Zůstal v Krnově, ale musel obléknout uniformu Volkssturmu neboli domobrany.Na všechny Němce se vztahovala branná povinnost od 15 do 60 let. Kurt Schmidt bytostně cítil, že je nevoják.

„Hodný, slušný, ale měkký maminčin kluk,“ popsal, jak se cítil na prahu dospělosti a současně v poslední fázi prohrané války.Když hrozilo, že bude muset narukovat do armády, přihlásil Kurt Schmidt do Hitlerovy mládeže Hitlerjugend. Díky tomu nemusel do wehrmachtu hned, ale získal půl roku odklad. Když se fronta přiblížila, přihlásil se do Volkssturmu, aby mohl zůstat doma v Krnově.

Lichtensteinova rozhledna v Krnově
Rekonstrukce rozhledny Cvilín v Krnově na Bruntálsku skončila

„Za války na cvilínské kousek od našeho domu vybudoval wehrmacht padesátimetrovou věž. Tatínek byl starý hrdý Rakušan, takže když k nám na Cvilín přišli Němci - Prušáci, nebyl k nim zrovna přívětivý,“ vzpomínal Kurt Schmidt ve Flemmichově vile, když navštívil výstavu historických fotografií.

„Rozhledna přišla o věžičku, protože dostala zásah při jednom z náletů, kterých jsme v Krnově zažili asi pět. Vždycky to byla formace 25 letadel. Tenkrát to byl pro mě důležitý údaj, protože jsem jako pozorovatel musel letadla počítat a hlásit, co jsem viděl na obloze. Letecké formace byly nejlépe vidět právě ze Cvilína. Z jiných míst Krnova nebyl tak dobrý výhled na celou oblohu,“ vysvětloval Schmidt.

Kurt Schmidt při návštěvě výstavy starých fotografií vzpomínal, co prožil na konci války doma na Cvilíně jako šestnáctiletý mladík.Kurt Schmidt při návštěvě výstavy starých fotografií vzpomínal, co prožil na konci války doma na Cvilíně jako šestnáctiletý mladík.Zdroj: Deník/František Kuba

„K tomu osudnému bombardování Cvilína došlo zrovna když jsem dostal krátkou dovolenou. Byl jsem sotva několik hodin mimo službu, když přišel nálet a rozhledna dostala zásah. Neviděl jsem to na vlastní oči, protože jsme přišel na Cvilín až příští den. Potkal jsme tam strýčka, jak na našem pozemku vytahuje ze země jednu nevybouchnutou bombu za druhou. Říkal jsem mu: proboha co to děláš, vždyť to může každou chvíli explodovat. Křičel: to je moje půda, tady si můžu dělat co chci, tak drž hubu. Za chvíli po mě ale přišel šikovatel, a ten mu řekl to samé co já, ať toho hned nechá. To vám ani nemůžu zopakovat, co všechno mu tehdy řekl naštvaný strýček,“ popsal Kurt Schmidt osudový okamžik, když se dozvěděl, že rozhledna na Cvilíně dostala zásah.

Ilustrační foto.
Bývalí zaměstnanci protestovali před hypermarketem v Krnově ve tři ráno

„Pak jsem ještě na Cvilíně potkal vojáka, který mi řekl, že šlo o útok lehkých bombardérů. Piloti zřejmě předpokládali, že přímo na rozhledně sedí němečtí pozorovatelé, a tak se na ni zaměřili. To se ale spletli, protože v té době už byla pozorovatelna umístěná ve věži cvilínského kostela,“ uzavřel vyprávění Kurt Schmidt.