Krnované v roce 2005 poprvé vyhlíželi příjezd světce na bílém koni před kostelem, jenž mu je zasvěcen. Od těch dob tradice pokračuje.

Martin přijede, rozdělí se s žebrákem o svůj plášť a přiťukne si vínem se zástupci zdejší římskokatolické farnosti. Ti mu předají klíče od městských bran Krnova jako přání, aby soucit s potřebnými a solidarita s nemocnými a nemohoucími v tomto městě vždy měly dveře otevřené.

Světce svatého Martina znají současníci většinou podle pranostik. Vědí, že Martin přijíždí na bílém koni se sněhem a že na svatého Martina kouřívá se z komína, ale dříve se k tomuto svátku vázala řada zajímavých zvyků a tradic.

Zatímco v Bohušově pořádají svatomartinské husí hody a koštování vína v parním vlaku, krnovská římsko-katolická farnost veřejnosti spíš připomíná veřejnosti Martinovu dobročinnost jako podstatu legendy. Obyvatelé Krnova i Bohušova už před staletími pojmenovali svůj kostel na počest svatého Martina.