Na nádraží v Třemešné bylo v sobotu 9. 11. rušno. Svatomartinskou parní jízdu do Bohušova na hody provází nejen historický autobus, ale také návštěva římského vojáka Martina na bílém koni.
„Jmenuje se Omar a je mu 25 let, což je pro koně už věk úctyhodného důchodce. Jezdíme s Omarem takto spolu na svatomartinské akce už deset let. Zítra nás můžete potkat v Krnově,“ představil svatý Martin svého parťáka bělouše, který je díky klidné povaze ideální pro akce plné lidí. Nerozhodí ho blesky fotoaparátů ani houkání a dým parní lokomotivy.
PÓZY PRO FOTOGRAFY
Martin s Omarem na nádraží v Třemešné pózovali fotografům, ale hlavním bodem programu byl přípitek mladým vínem. Košík s lahvemi vína přinesl na nádraží mnich, a hned se pustil do otevírání. Pobízel k přípitku nejen jezdce Martina a cestující, ale také Davida Chovančíka z Klubu přátel osoblažské úzkokolejky. Ten akci moderoval v historické uniformě výpravčího.
„No, já nevím, jsem ve službě, asi bych víno neměl,“ zdráhal se výpravčí Chovančík a ukazoval svou červenou čepici a výpravku. Když má Martin svátek, dá se přimhouřit oko nad drobnými nešvary, takže na peronu byl k dispozici historický nádražní popelníček a auta parkovala před dveřmi s nápisem „neparkovat“.
PRVNÍ PARNÍ VLAK JEL NA HODY
David Chovančík připomenul, že před patnácti lety v listopadu 2004 také jel parní vlak do Bohušova na Svatomartinské hody. Byla to na Osoblažce úplně první parní jízda pro veřejnost.
„Pamětníci vzpomínají, že při první parní jízdě bylo stejně listopadové počasí jako dnes, ale cestující tehdy vezly nákladní vagony bez střechy. Promrzlí byli všichni, a ti, co seděli hned za lokomotivou, dojeli navíc do Bohušova pěkně zamazaní od sazí. Prohlásili jsme to za nultou zkušební sezonu, když se jen testovalo, co vydrží parní lokomotiva a fanoušci Osoblažky,“ ohlédl se Chovančík za historií svatomartinských jízd.
PARNÍ REŠICA A MOTOROVÝ FAUR
Protože známá modrá lokomotiva Malý Štokr ze Škodovky je kvůli generálce parního kotle rozebraná
na součástky, do Bohušova tentokrát vyrazil vlak tažený malou parní lokomotivou Rešica (rok výroby 1958) a motorovou lokomotivou Faur (r.v. 1977). Obě byly vyrobené v Rumunsku. Rešica tahala klády na rumunských lesních železnicích a Faur vagony s řepou v polském cukrovaru Kruszwica. Byly už v dezolátním stavu, když je objevili, koupili a opravili fanoušci osoblažské úzkokolejky.