Když byl v roce 1987 svatořečen, relikvií se stala jeho bohoslužebná roucha. Ostatky popravených totiž byly spáleny a končily neznámo kde. Na svém bývalém působišti v Karlovicích i v Brumovicích je dnes Matěj Pavlík prakticky neznámý. Ani pamětní desku zde nemá.

Přesně před osmdesáti lety  27. května 1942 českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Helena Vaculíková z Malé Morávky s historickými snímky otcových sester Vilmy a Aurélie (zleva). Vilma byla snoubenkou válečného hrdiny Jana Kubiše.
Vzpomínky na hrdinu Kubiše

Po atentátu následovalo rozsáhlé zatýkání, výslechy a popravy, které vstoupily do dějin jako heydrichiáda. Proč se mezi popravenými ocitl Matěj Pavlík neboli Svatý Gorazd II.?

Byl sice správcem pravoslavného kostela, kde se ukrývali parašutisté, ale o ničem nevěděl. Statečně se pokusil vzít vinu na sebe, aby chránil své pravoslavné spolubratry, kteří výsadkáře ukrývali.

Z katolíka husita a pak pravoslavný

Matěj Pavlík byl v dětství žákem katolické i protestantské školy. Během studia na bohoslovecké fakultě v Olomouci navštívil Kyjev, aby se seznámil s pravoslavím. Svou profesní dráhu duchovního začínal v roce 1902 jako katolický kaplan ve farnostech Brumovice a Karlovice. Později přestoupil k husitství a pak k pravoslaví.

„Do našeho regionu na Krnovsko přišel Matěj Pavlík ve 23 letech. V Karlovicích a Brumovicích působil asi tři roky. Je to hrdina, který přinesl svému národu nejvyšší oběť, svůj život. Až uvidíte věž brumovického nebo karlovického kostela, vzpomeňte na jeho památku," popularizoval jeho odkaz krnovský historik, spisovatel a kronikář Vladimír Blucha.

Jelen. Iustrační foto.
Ústavní soud: Zákon plošně a natrvalo uzavřít oboru Jelenice neumožňuje

„Matěj Pavlík, ze kterého se stal svatý Gorazd II., je významná osobnost českých dějin. Není jen světec pravoslavné církve, ale především čestný statečný člověk. Zaslouží si naši úctu, ale pokud vím, tak v Brumovicích ani v Karlovicích, kde působil, dosud žádnou pamětní desku nemá," představil hrdinu krnovský historik Dalibor Zlomek.

Z Pavlíka vladyka Gorazd

Kněz Matěj Pavlík se vždy hlásil k reformním katolíkům a modernistům. Podporoval například hnutí duchovenstva, které navrhovalo zrušit povinný celibát kněží. Pavlíkovi bylo čtyřicet let, když pro své příliš radikální postoje v roce 1920 z katolické církve raději vystoupil.

Po krátkém působení v čerstvě založené Československé církvi husitské si uvědomil, že nejbližší je mu pravoslaví. Českou pravoslavnou církev začal vnímat jako jedinou právoplatnou nástupkyni církve založené Cyrilem a Metodějem. V roce 1921 byl vysvěcen na pravoslavného biskupa – vladyku a přijal jméno Gorazd.

Touto zbraní zranil Josef Gabčík Heydrichova řidiče Kleina. Podle zprávy gestapa navíc oba agenti, jak byli označováni parašutisté, vypálili na obegruppenführera
Novinka o atentátu na Heydricha: Kubiš i Gabčík pálili ze stříbřitých Coltů

Po atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942 poskytli členové pravoslavné církve výsadkářům úkryt v pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jeho správcem byl právě vladyka Gorazd. Díky svému veřejnému působení před osmdesáti lety patřil k nejznámějším obětem heydrichiády.

Gorazd o výsadkářích nevěděl

Vladyka Gorazd o sedmi výsadkářích ukrytých v kryptě svého kostela vůbec nevěděl. O tom, že pravoslavní věřící pod kostelem v Resllově ulici ukryli atentátníky Kubiše, Gabčíka, Valčíka a další parašutisty, se Gorazd dozvěděl až v den vyhlazení Lidic, tedy 11. června 1942.

Manipulace a lži. Hejtman MS kraje Vondrák kritizuje Šmuclera kvůli zubařům

O týden později byl úkryt výsadkářů v kryptě prozrazen. Téhož dne nad ránem byl chrám obklíčen strážným praporem SS Prag. Pak už následovala známá přestřelka provázená pokusy kryptu zaplavit vodou. Po sedmihodinovém boji, do nějž Němci nasadili na 800 vojáků, byli všichni výsadkáři zabiti nebo spáchali sebevraždu poslední kulkou.

Vzal vinu na sebe a byl popraven

Vladyka Gorazd se dobrovolně vydal říšským úřadům. „Dávám příslušným orgánům svou osobu k dispozici a chci se podrobit každému trestu, třebas i trestu smrti,“ zdůvodnil své rozhodnutí krátce před tím v dopise adresovaném protektorátní vládě a úřadu říšského protektora.

Snažil se krýt své spolubratry tím, že veškerou vinu a zodpovědnost za ukrývání výsadkářů vzal na sebe. Jeho výslechy byly spojené s mučením. Jeho hrdinství nebylo to nic platné. Vladyka Gorazd byl i s dalšími pravoslavnými věřícími odsouzen k trestu smrti zastřelením za „ukrývání vrahů SS Obergruppenführera R. Heydricha a dalších pěti padákových agentů".

Ředitelka Charity Krnov Monika Dudová zveřejnila fotografie ze své mise do válečných oblastí na Ukrajině. Rok 2022.
OBRAZEM: Děsivé svědectví. Ředitelka Charity Krnov jela do měst zničených válkou

Byl zastřelen 4. září 1942. Celkem dvanáct představitelů pravoslavné církevní obce bylo popraveno. Majetek církve byl zkonfiskován a pravoslavné bohoslužby zakázány. Všichni duchovní této církve byli deportováni na nucené práce. Památka svatého vladyky Gorazda se v Pravoslavné církvi slaví právě 4. září.