Kliknutím zvětšíteOdborníci dokončují studii zadanou Olomouckým krajem, která aktualizuje původní záměr silničního tunelu a rozšiřuje jej o možnost železničního propojení. Podle hejtmana Olomouckého kraje nejde primárně o otázku dopravy, ale součást řešení problematiky hospodářsky a sociálně ohrožených území, mezi něž patří i Jesenicko.
„Dopravní vzdálenost limituje severní část Olomouckého kraje v jeho rozvoji. Nová studie ještě není úplně kompletní, ale už víme, že pokud by se nám podařilo pomocí této stavby (tunelu, pozn. red.) urychlit železniční cestu z Jeseníku do Olomouce z dnešních dvou a půl hodiny na 55 minut, mělo by to významný dopad pro hospodářství a rozvoj tohoto regionu obecně,“ řekl.
„Pokud by bylo jen na mě, byl bych pro železniční tunel. Silniční část v minulosti vyvolávala silné a podle mě oprávněné emoce starostů obcí za Červenohorským sedlem, že by tamní krásná příroda utrpěla automobilovou dopravou. Ale uvidíme, kam nás pustí vývoj,“ poznamenal.
O stavbu silničního tunelu pod Červenohorským sedlem původně usilovala dnes již neexistující firma Lesostavby Šumperk už od roku 1998. O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí.
Celý proces ale nedospěl ani do fáze územního řízení a Lesostavby Šumperk veškeré aktivity související s tunelem ukončily.
„Příběh přípravy tunelu je starý více než dvacet let, ale od té doby se v tom vlastně nic neudělalo. Odvážím si z Jeseníku úkol přinést porovnání všech předchozích variant a prověřit, do jaké míry by předchozí návrhy mohly obstát, na kolik peněz by přišly. Podnět přichází zejména ve vztahu k železničnímu tunelu, zatímco ty předchozí úvahy mířily ke kombinovanému železničnímu a silničnímu nebo jen silničnímu,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka po středečním jednání vlády v Jeseníku.
Pro starostku Loučné nad Desnou Petru Harazímovou jsou informace o variantě pouze železničního tunelu úplnou novinkou. Již dříve existovala alternativa protáhnout trať z dnešní konečné na nádraží v Koutech o několik set metrů dál do prostoru lyžařského areálu.
Je zapracovaná v zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje i územním plánu Loučné. Obec ani provozovatel areálu však o ni nemají zájem.
„Představa, že lidé budou jezdit lyžovat vlakem, asi není v 21. století ta správná,“ poznamenala Petra Harazímová. Náklady na stavbu by navíc byly velmi vysoké kvůli odolnému skalnímu podloží.
Loučná se v minulosti vymezovala proti vybudování silničního tunelu.
Aktuálně proti není. „Spojení Jesenicka vnímáme jako důležitou věc a budeme se v tom snažit jesenickým obcím pomoci. Stavíme se ale proti tomu, jak je navržen obchvat Loučné. Byla by na něm spousta pilířů, byl by vyvýšený, radikálně by změnil ráz obce. To se nám logicky nelíbí,“ řekla starostka Harazímová.
Jeseník se podle starostky Zdeňky Blišťanové železničnímu tunelu nebrání. „Nechceme tunel pro nákladní silniční dopravu, čímž by se zde vytvořil průtah na Polsko. Utrpělo by životní prostředí, na které můžeme být pyšní,“ řekla.
Případné vybudování tunelu však není otázka blízké budoucnosti.
„Říkáme, ať tunel je, ale nesmí se mezitím rezignovat na dopravní obslužnost, kterou je třeba řešit už teď. Pomohla by nám elektrifikace stávající tratě mezi Jeseníkem a Bludovem. Je pro nás velmi důležité dostat se do Zábřehu, kde už je vlaková doprava na Prahu velmi intenzivní. Pomohlo by i zlepšení silniční dopravy rozšířením komunikace u Žulové, která je velmi úzká. Jsou tam neustále nehody, když se kamiony vzájemně vyhýbají,“ zdůraznila jesenická starostka.
Myšlenka z "devadesátek" vyšuměla
O stavbu tunelu pod Červenohorským sedlem původně usilovala firma Lesostavby Šumperk už od roku 1998.
O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí, bylo ale ještě třeba získat status veřejně prospěšné stavby, protože pouze u takové stavby zákon připouští vyvlastnění pozemků.
Celý proces ale nedospěl ani do fáze územního řízení a Lesostavby Šumperk veškeré aktivity související s tunelem ukončily.
VIDEO: Vizualizace tunelu pod Červenohorským sedlem z roku 1999
Podpora vybudování tunelu figurovala v programovém prohlášení radních Olomouckého kraje do roku 2008, ale už tehdy bylo jasné, že se nebude jednat o prioritu. Místo tunelu se kraj pustil do opravy horské silnice mezi Šumperkem a Jeseníkem.
Původní vize, která kolem roku 2000 počítala s náklady 5,5 miliardy korun, zůstala jen na papíře. O tunelu se pak léta příliš nemluvilo.
Není bez zajímavosti, že se myšlenka tunelu pod horským masívem Jeseníků zrodila už za 2. světové války, nacističtí pohlaváři údajně nechali zpracovat projekt.
Podle studie z 90. let minulého století měl být šestikilometrový tunel pod Červenohorským sedlem největší stavbou svého druhu v České republice. Vést měl pod horami Výrovka, Klínovec, Velký Klín a Jeřáb. Stoupání v tunelu bylo plánováno na 0,35 procent, výškový rozdíl na 46 metrů. V plánech byly zahrnuty tři větrací šachty ústící do terénu ve vrcholových partiích hor. I to vyvolalo v minulosti velké emoce a diskuse nad smysluplností projektu.
15
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
