Zemědělskou krajinu mezi Býkovem a Lichnovem tvoří souvislé lány orné půdy, která trpí erozí. Polní cesty jsou zde bez doprovodné zeleně. Hustý lesní porost u Býkova tvoří smíšené lesy, které dobře odolávají kůrovcové kalamitě. Krajina mezi Dubnicí a Lichnovem je sice na první pohled zemědělsky malebná, ale lány kukuřice slouží jako biopalivo a způsobují na svažitých pozemcích erozi. Mimořádně ekologicky stabilní je krajina kolem Zátoru, plná pastvin, remízků, soliterních stromů, kamenic a zeleně podél polních cest.
VIZE: HARMONICKÁ KRAJINA
Podobných postřehů o kladech a záporech je plná územní studie krajiny za téměř dva miliony korun, na kterou město Krnov získalo evropskou dotaci. Prezentace bude zaměřena zejména na definování cílových vizí krajiny a rámcových doporučení, jak jich dosáhnout.
Tam, kde je lesních porostů až moc, chybí záchytné body, které by krajině vtiskly určitou jedinečnost. Součástí zemědělské krajiny byly vždy solitérní stromy, liniová zeleň i remízky. Jsou to krajinné hodnoty, které by se měly vrátit. Solitéry je třeba vysazovat na rozcestích, u drobných sakrálních památek, které slouží jako výrazné orientační body v lánech orné půdy i na travnatých porostech. Aby bylo do budoucna opět možné krajinu nazývat harmonickou, ladící oku a tím posílit i její rekreační potenciál, je možné to spojit se systémem protierozních opatření. Na loukách by mělo být podporováno pastevectví a to i včetně podpory obnovy původních salaší.
PŘIDAT K ZEMĚDĚLSTVÍ I DALŠÍ FUNKCE
Cílová vize krajiny by podle tvůrců studie neměla být pouze o tom striktně potlačovat lidskou činnosti v přírodě, ale zakomponovat ji do krajiny.
„Příkladem budiž rozlehlý lán orné půdy. Ten plní pouze jedinou a to hospodářskou funkci. V případě realizace několika záchytných průlehů či mezí, doplněných vhodnou výsadbou začne plnit mnoho dalších funkcí. V daném území se zvýší biodiverzita, zvýší se retence vody v území, sníží se erozní ohrožení, nemluvě o hodnotě estetické. V případě doplnění polní cesty s tímto doprovodem se sníží intenzita těžké zemědělské dopravy v centru obce, což bude znamenat zvýšení bezpečnosti v obci, snížení prašnosti, hluku atd.
V případě, že se zpevněná polní cesta propojí se sítí již existujících turistických tras a cyklotras propojujících zajímavá místa v krajině, vznikne možnost pro rozvoj cestovního ruchu. Z čistě produkční nevzhledné hospodářské části krajiny se potom stane harmonická krajina plnící udržitelný rozvoj a uspokojující požadavky velké části společnosti,“ uvádí se ve studii.