Jednalo se o dub letní, rostoucí na sídlišti K. H. Máchy, topol šedý před okny bývalé porodnice a lípu srdčitou před bývalým obchodním domem Máj na Nádražní ulici. Všechny stromy byly krásné a na první pohled i zdravé. „Nechápu, jak mohli takové stromy pokácet. Vypadaly úplně zdravé a kácet je v létě, to už mi opravdu nejde na rozum,“ řekl jeden z nespokojených občanů Petr Lón z Bruntálu.
Stromy se sice kácejí zpravidla v době vegetačního klidu, ale v neodkladném případě je možné kácet je kdykoliv. „Zdání někdy klame a přesně tak to bylo i v tomto případě. Stromy byly napadeny houbami a byly v takovém stavu, že musely jít dolů co nejdříve. Bylo zde velké nebezpečí, že se rozlomí a někoho zraní. Podle zákona je vlastník stromů, v tomto případě tedy město, povinen předcházet škodám dostupnými zákonnými prostředky a má povinnost sledovat stav stromů,“ vysvětlila Blanka Skřivánková z odboru životního prostředí bruntálské radnice.
Závažná houbová onemocnění mají zpravidla pro stromy, jejich stabilitu a následně pro bezpečnost ty nejzávažnější důsledky. Dřevokazné houby mají schopnost kompletně a velmi rychle rozložit dřevní hmotu. Stromy se pak velmi snadno lámou a stávají se nebezpečnými pro své okolí. Infekce dřeviny nejčastěji napadá v místech, kde je poškozena kůra, v dutinách, v místech zlomu větví, případně v místech větvení kmene.
„Pokusy o záchranu nemocných stromů v uplynulých letech byly marné. Jejich stav se stále zhoršoval, a proto na ně město nechalo vypracovat odborné posudky. Ty vyhotovil renomovaný odborník a soudní znalec na provozní bezpečnost stromů Jaroslav Kolařík. V posudcích hodnotí stromy jako nestabilní, bez možnosti spolehlivé stabilizace pěstebním opatřením a doporučuje jejich pokácení,“ doplnila Blanka Skřivánková.
„Ani znalec nemusí být děd Vševěd. Já si stejně myslím, že ty stromy bylo možné zachránit. Bylo by to ale asi moc drahé,“ neskrýval svou nespokojenost Petr Lón.
