Seniorka v požehnaném věku se nestačila divit, když v Krnově na zahradě v Žižkově ulici na ni začal výstražně prskat chlupatý tvor s černými skvrnami srsti kolem očí.

VYPADÁ JAK MÝVAL, ALE JE TO PSÍK MÝVALOVITÝ

„S prosbou o pomoc se na městskou policii v pondělí 29. srpna dopoledne obrátila třiadevadesátiletá obyvatelka Žižkovy ulice, které se na zahradě usídlil podle jejích slov mýval. Strážníci zjistili, že se jedná o značně agresivního psíka mývalovitého," popsala mluvčí krnovské radnice Dita Círová, jak se strážníci o mývalovci dozvěděli.

Protože strážníci jsou vycvičeni i na odchyt agresivních psů, nebyl pro ně problém mývalovce odchytit a předat myslivcům.

PROČ HO JEN MÁLOKDO VIDĚL NA VLASTNÍ OČI

Přestože se psík mývalovitý zavlečený do naší přírody začal nekontrolovatelně množit a chovat jako škodná, jen velmi málo lidí ho už vidělo na vlastní oči. Je to totiž noční živočich, který o setkání s lidmi nestojí. Většinou lidé mají šanci zahlédnout jen nemocné, zraněné nebo nějak hendikepované kusy.

Mohou to potvrdit pracovníci krnovské firmy, která sídlí v ulici Čs. armády. Ti před třemi roky zahlédli psíka mývalovitého za bílého dne, jak se ukryl pod autem zaparkovaným v areálu firmy. Pro jistotu rovněž zavolali na podivného mývala městskou policii. Krnovští strážníci psíka odchytili snadno, protože byl zraněný. „Převezli ho k veterináři, který zvíře musel utratit," popsala podobný krnovský případ z roku 2013 mluvčí Městského úřadu Krnov Dita Círová.

PROČ JE PSÍK PRO NÁS NEZVANÝ HOST

Po celém světě se stěhují nejenom lidé, ale nová teritoria si hledají také další druhy živočichů a rostlin. Invaze cizích organismů do naší přírody byla námětem výstavy Nezvaní hosté, kterou před několika lety připravilo Slezské zemské muzeum v Opavě. Vycpaný psík mývalovitý mezi exponáty zavlečených druhů samozřejmě nemohl chybět.

„Často se lidem zvrtlo záměrné a cílené rozšíření nějakého druhu na jiný kontinent z ekonomických důvodů. Nejznámější je případ králíků, kteří byli přivezeni do Austrálie, kde se začali nekontrolovatelně množit, protože tam neměli přirozené predátory," představil téma Martin Gajdošík, spoluautor výstavy Nezvaní hosté.

PROČ DĚLÁ VRÁSKY HLAVNĚ MYSLIVCŮM

Psík mývalovitý je na pohled roztomilá psovitá šelma. Myslivcům ale dělá starosti, jelikož jeho populace se stále zvětšuje a nic moc se proti tomu nedá dělat. Tento vetřelec původem z Číny u nás prakticky nemá přirozeného nepřítele a proto má dostatek potravy. Početní stavy huňatého škůdce mohou myslivci regulovat pouze odstřelem, což je u tak malého a plachého živočicha dost obtížné.

„Je to další predátor, který ohrožuje veškerou svoji potenciální kořist: od hlodavců, ptáků hnízdících na zemi, po drobnou lovnou zvěř zajíce, bažanty, koroptve," uvedl myslivec Jiří Zbořil, který na Olomoucku společně s kolegy v posledních letech odlovil desítky těchto malých šelem.

„V porovnání s liškou nebo kunou však nejsou škody napáchané psíkem mývalovitým tak zásadní. Zatím," sdělil Jiří Zbořil s tím, že populace psíků se rok od roku zvětšuje a rozšiřuje svůj areál.

JAK SE K NÁM DOSTAL? Z ČÍNY PŘES RUSKO

Psík mývalovitý pochází z Číny, odkud byl v první polovině 20. století přivezen do Ruska pro hřejivou kožešinu. Přes Ukrajinu ale začal pronikat pořád dál na západ.

„Na této šelmě je zajímavé, že má zimní spánek. Tedy nepravý zimní spánek, podobně jako jezevec," doplnil Jiří Zbořil. Právě jezevce připomíná šelma svým chováním mnohem víc, než mývala, kterému se podobá leda tak vybarvením srsti. Psíci se dožívají více než deseti let. Podle myslivců se jejich počet u nás dá jen velmi těžko odhadnout.

Psík mývalovitý žije v brlohu. Ten si sám vyhrabává nebo obsazuje prázdné nory po liškách a jezevcích. V nich samice vrhne i deset štěňat.

Invaze druhů zavlečených do naší přírody se netýká pouze živočichů. Také četné druhy rostlin byly původně přivezeny jako okrasa zahrad a parků, ale v novém prostředí se začaly nekontrolovatelně šířit do volné krajiny. To je u nás známý odstrašující případ bolševníku nebo křídlatky.