„Je to tu s prací špatné. Vedle mě ještě montují dřevěné domky, kromě hospod a několika pokrývačů už ale nefunguje v Kunově, Nových Heřminovech a Široké Nivě vlastně skoro nic," řekl Zlámal.

Kunov je místní částí Bruntálu od vzniku samospráv počátkem devadesátých let. Byla a stále je to otázka vůle tamních obyvatel, kteří před lety nevyvinuli dostatečnou aktivitu směřující k osamostatnění, vlastní obecní samosprávě. Tedy k vlastnímu obecnímu úřadu se starostou, radními a zastupiteli.

„Ale je třeba říci, že v případě Kunova by tento krok byl komplikovanější, protože tato místní část je navíc součástí katastrálního území Nových Heřminov," podotknul mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. V obci dnes funguje osadní výbor, který zřídilo zastupitelstvo Bruntálu.

Dluhům se vyhnul

Jak je možné, že se drobný živnostník z Kunova udržel do dnešních dnů? „Je to asi proto, že nemám žádné dluhy, nic. Kdyby třeba nebyla práce, budu muset sice zavřít, ale nebudu muset nic nikomu splácet a bát se exekutorů," uvedl Zlámal. Stolař si je vědom, že známí v okolí, kteří byli zadlužení, nestíhali splácet. To byla osudová past, kterou sami na sebe ušili. Ani nájem platit stolař nemusí, dům patří jeho rodině.

Povodeň jej nezlomila

Stolaře neodradily ani povodně v roce 1997, které mu odnesly materiál i garáž a poničili technologie. Výrobu rozjel stolař ten samý rok v červnu, povodně přišly v červenci, a až do září odstraňoval její následky. Problémy přišly i později, kdy před dvěma lety zakoupil novou technologii výroby peletek. Firma z jihomoravského Vlčnova přes veškeré ujišťování o kvalitě dodala zcela nevyhovující technologii.

Sto tisíc za nedokonalý stroj

„Dali jsme sto tisíc korun za stroj, který není schopen peletky vyrobit. Přijeli i z Vlčnova, aby nám předvedli, jak na to. Garantovali výrobu sta či sto padesáti kilogramů peletek za hodinu. Pravda je ta, že jich není schopen udělat ani patnáct," posteskl si Zlámal. Začal potom vyrábět agropeletky s příměsí zemědělského materiálu, těch sice mašina vyrobí padesát kilogramů za hodinu, ale zase musel jít při jejich prodeji s cenou dolů.

„Dáváme sice do agropeletek sedmdesát pět procent dřeva, ani tak stoj nesplňuje to, co by podle výrobce měl. Zklamal jsem se velmi, zkoušel jsem stroj i vrátit, ale zjistil jsem, že se nechalo nachytat dalších několik desítek lidí v zemi, a nikdo s tím nehnul. Firma se pouze vymlouvá," vzpomínal Zlámal, který sází na kvalitní produkci z masivu. Vyrábět z laminátu mu jde proti srsti. Ať už jde o plot, pergolu, altán, nábytek, střechu nebo schody.

Je vůbec v dnešní době možné živnostničit na malé obci? „Samozřejmě pociťujeme, že lidé více šetří a že jen tak něco nekoupí. Krize jde cítit, a myslím, že to bude ještě horší. Ale rád bych se třeba pletl," dodal truhlář.