Ale v těchto dnech, kdy jsou skutečné Vánoce, je zde atmosféra ještě svátečnější. Návštěvníkům vyhrávají koledy a po setmění se nad galerií rozsvítí veliká betlémská hvězda. Betlém se letos rozrost o několik postav a v galerii jsou i další novinky.

Halouzka vyřezal slona, rybáře nesoucího darem rybu, hospodáře krmícího drobné zvířectvo a pasáčky pískající na píšťaly. Betlém je vánočně nasvícen a zvlášť efektně vypadá, když se setmí. „Je prostorově uspořádán tak, že návštěvníci a děti si mohou většinu soch ohmatat," řekl řezbář Jiří Halouzka.

Děti si mohou na některé sochy sednout, vyfotit se. K vidění je zde nejen Ježíšek v betlémě, ale i ten český Ježíšek, který roznáší dárky. „Před pár lety jsme se agentura na Božím Daru a já dali dohromady a vypsala se soutěž, jak vypadá český Ježíšek. Přišlo třicet tisíc dopisů a z těch porota vybrala, jak Ježíšek vypadá. A já jsem ho podle toho návrhu zhmotnil. Takže tady v Jiříkově má Ježíšek domov a na Božím Daru má poštovní schránku," připomenul Jiří Halouzka.

Děti zde v galerii uvidí nejen sochu českého Ježíška, ale mohou mu tu i napsat dopis a hodit jej do schránky. V galerii je speciální služba. „Rodiče zde mohou dát dětem dárečky přímo k Ježíškovi. Tyto dárečky tam odneseme, takže děti přijdou k Ježíškovi s rodiči a dárečky jsou už pod stromečkem u Ježíška," prozradil Halouzka.

„To je taky kvůli tomu, že bojuji proti Santa Klausovi. To není náš obyčej, to je americký starý chlap, kdežto náš Ježíšek je osmiletý kluk. Kdyby tento měl křidélka, tak vypadá jako on," pokývl řezbář hlavou ke svému malému synovi.

close . zoom_in

Oba své nejmladší chlapce vede k řemeslu, společně chytnou dláta a pracují. Návštěvníci se jim mohou dívat pod ruce, pozorovat Halouzku přímo při práci, v galerii vládne rodinná atmosféra a pohoda, hosté si zde mohou dát třeba čerstvé škvarky, chleba se sádlem, zelnou polévku nebo guláš, zahřejí se medovinou, punčem a nebo, protože je to Pradědova galerie, tak panákem praděda.

A jak tráví Štědrý večer řezbář betlémů Jiří Halouzka? „Na Vánoce samozřejmě musíme mít štědrovečerní večeři. Nikdo nesmí ke stromečku chodit, po večeři se zvoní na zvoneček a pak se jde ke stromku," vyprávěl Halouzka a po očku sledoval, zda jej slyší jeho děti, Vánoce se dělají hlavně pro ně. „A zvoní se proto, že kdybys toho Ježíška viděl, tak nebudeš mít žádné dárečky. Ježíšek se může vidět jenom tady ten dřevěný," ukázal Halouzka k soše Ježíška.

„Máme pootevřené okno, aby mohl uletět. Jak zvoníme, tak už nás slyší, že jdeme ke stromečku. A když Ježíšek stačí utéci, tak svítí stromeček a jsou tam ty dárky. U nás Ježíšek chodí, ale s tím postěním je to horší. Rozkrajujeme jablíčko, a kdo tam má hvězdičku, bude zdravý a šťastný.

Lití olova, to se u nás moc neodehrávalo. Ale vždycky se držel bramborový salát, kapr a rodina pohromadě," vyprávěl Halouzka.

K zvyklostem taky patří, že svůj speciální příděl dostanou i zvířata. Pes dostane tlusté od šunky nebo jinou dobrotu. Stádu daňků, kteří jsou v ohradě u galerie, zanesou Halouzkovi bednu jablek nebo kaštanů. A všichni si popřejí. Šťastné a veselé.