Lidí, kteří mají sto a více let, je v České republice 430. Čerstvě k nim patří i Štěpánka Billová z Krnova. Narozeniny slaví už několik dní za sebou. A jsou to radostné dny. Pro ni, i pro její přátele, spolubydlící, pečovatele a pro všechny, kdo jí přichází gratulovat.

Štěpánka je totiž velmi vitální a vtipná. Smysl pro humor si tříbí již od první republiky, kdy si začala z novin vystřihovat kreslené vtipy. Umí je dobře vyprávět a občas nějaký i sama vymyslí.

S vtipem komentuje i svůj zdravotní stav. „Od palců na nohách až po obočí to je špatné, ale mozek a pusa mi fungují dobře. Zdraví mi nepřejte, dokázat být zdravý ve stovce, to je fakt kumšt, to nezvládne nikdo,“ vysvětlila včera svým hostům.

Pak je dokázala více než hodinu bavit svým vyprávěním. Její způsob myšlení i vyjadřování všichni obdivovali. „To je neskutečné. Mohla by být kulturní referentka nebo mluvčí,“ pochválila s lehkou nadsázkou vitální seniorku starostka Krnova Jana Koukolová Petrová.

Štěpánka se narodila v Uherském Hradišti, ve třech letech se rodina přestěhovala za prací do Ostravy. „Ostravu ale nemám ráda, mám ráda jižní Moravu a Krnov,“ zmínila.

Štěpánka Billová zavzpomínala na rodiče i na své první lásky.

„Tehdy se děti běžně trestaly, ale tatínek na mě nikdy ruku nevztáhl, neuhodil mě. Ale když jsem hodně zlobila nebo jsem si venku roztrhala oblečení, musela jsem klečet před obrázkem Jana Husa a Jana Amose Komenského. Ale vždycky jen chvilku,“ usmívá se při vzpomínce paní Štěpánka.

Maminka i sestra zemřely ve věku 50 let, o tatínka pečovala až do jeho smrti. „Zemřel mi v náručí,“ říká.

Přestože Štěpánka vedla setkání s hosty v humorném duchu, tématu smrti se nebylo možné vyhnout. „Měla jsem jediného syna, zemřel mi za války, další děti jsem nemohla mít. Manžel zemřel před třiceti lety. Brzy se se svými blízkými setkám. Chystám se do nebe, už mě tam čekají, brána bude otevřená,“ představuje si seniorka.

„Ještě přece nemáte všechno hotovo. Na Vánoce jste dostala tu mobilní zahrádku,“ připomenula ředitelka domova.

„Ano, to je pravda, bude na terase, poradím se se skalničkáři, co zasadit. Mám ráda skalničky. Zeleninu nepěstuji, ani ji nemám ráda,“ konstatovala Štěpánka, čímž lehce nabourala představy o tom, že zelenina je nutnou součástí jídelníčku dlouhověkých lidí.

Za svůj dlouhý život vystřídala Štěpánka několik zaměstnání, pracovala jako administrativní pracovnice u advokátů, ve Střední zdravotnické škole v Krnově, a také v Karnole. Zavzpomínala na svou přítelkyni, která v Karnole přišla o ruku, na své šéfy a na manžela, který se nebál ani gestapa ani komunistů.

„Vypadáte, že vůbec nejste unavená,“ podivila se po hodině vyprávění starostka. „Já to hraju, vždyť víte, že jsem chtěla být herečka,“ usmála se paní Štěpánka. „Přijdeme se v létě podívat na ty skalničky,“ slíbila Jana Koukolová Petrová.

Štěpánka Billová byla potěšena a s lehkou podporou chodítka si odešla odpočinout před další oslavou.