Od letoška klesla státní podpora stavebního spoření o polovinu. Hlavním argumentem ministerstva financí bylo, že lidé tento spořicí produkt většinou nespojují s úvěry na pořízení domu či bytu. To potvrzují i zjištění brněnské finanční poradenské společnosti Rentia.

„Stavební spoření využívá jako spořicí produkt téměř 80 procent klientů, úvěru poskytnutého stavebními spořitelnami naopak využije pouze pětina,“ uvedl Kamil Durčák, produktový manažer Rentia. Nízký zájem o úvěry koresponduje se statistikami ministerstva financí, které v loňském roce registrovalo vůbec nejnižší přírůstek úvěrů za dobu existence tohoto finančního produktu.

V loňském roce čerpalo úvěr poskytnutý stavebními spořitelnami celkem 993 357 Čechů, což znamená meziroční nárůst pouze o půl procenta. Podle odborníků je důvodem horší ekonomická situace.

Úvěrů bude ještě méně

Finanční poradci Rentia aktuálně registrují čtyřikrát méně klientů se zájmem o úvěr, oproti těm, kteří produkt využívají ke spoření. „S ohledem na snížení státní podpory ve stavebním spoření očekáváme postupný nárůst poměru klientů žádajících o úvěr. Celkový počet úvěrů se však bude i nadále snižovat.

V budoucnu si totiž spoření sjednají především ti, kteří plánují investice do bydlení. Vše záleží na dalších plánovaných změnách, jako je například účelovost naspořených prostředků,“ míní Durčák. Ministr financí Miroslav Kalousek plánuje, že od příštího roku státní příspěvek u smluv uzavřených do roku 2003 dosáhne maximálně 2000 korun. U všech smluv by měla být ale jeho výplata vázána na využití spořicího produktu ke stavebním účelům.

Lidé naspoří v průměru 90 tisíc

„Většina naspořených peněz je aktuálně rozpůjčována, a to striktně na účely vztahující se k bydlení. V současné době registrujeme spořících klientů zhruba čtyřikrát více než úvěrových. Jedná se tak o zdravý stav, který je ke správnému fungování stavebního spoření žádoucí,“ sdělila Silvie Filová ze Stavební spořitelny České spořitelny.

Rok 2010, ve kterém byly oznámeny změny ve stavebním spoření, přinesl také snížení průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv fyzických osob.

Loni si lidé v průměru spořili 300,5 tisíc korun, což je o 2,7 procenta méně než v předchozím roce. Podle statistik ministerstva financí tak částka poklesla poprvé od roku 2002.

„Průměrná suma v sobě pochopitelně zahrnuje jak zájemce o úvěry v miliónových částkách, tak drobné střadatele s cílovými částkami kolem sto tisíc,“ podotkl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen, s tím, že průměrně naspořená částka činí asi 90 tisíc korun, v případě úvěrů se jedná o sumu přesahující 500 tisíc korun.

Vývoj spoření