Psa honícího se za vlastním ocasem připomíná příběh státních maturit. Začal se odvíjet zhruba před čtrnácti lety a byl by lehce komický, pokud by daňové poplatníky nevyšel na miliardu korun. A od jejich spuštění na 210 milionů každý rok.
Přesně za měsíc si navíc střední školy vyzkouší maturitní generálku, která bude stát 140 milionů. „V ní půjde hlavně o testování logistiky, nikoli o studijní výsledky,“ sdělil ministr školství Josef Dobeš. Asi v předtuše masového studentského bojkotu přípravky. Dobeše nepotěšil ani prezident Václav Klaus.
Nejprve státní maturitu nazval „fatálním omylem“ a pak při setkání s resortním šéfem alespoň striktně vyžadoval snížení její byrokratické zátěže i finanční náročnosti.
Návrat do bodu nula
O zákonné zrušení plošného testování středoškoláků se pokusí i senátor ČSSD Marcel Chládek. Argumenty nachází u sousedů na Slovensku. Tam se začalo maturovat se státním požehnáním před pěti lety a nyní se vlastně vracejí k bodu nula.
Před dvěma roky totiž zrušili dvě úrovně obtížnosti zkoušek dospělosti. „Vybíralo si ji velmi málo žáků, včetně gymnazistů,“ sdělila Deníku ředitelka Národního ústavu certifikovaných měření vzdělávání Romana Kanovská. Stejně tak se nepotvrdilo, že by státní maturity byly automatickou vstupenkou na vysoké školy. Přitom český kolega Kanovské Pavel Zelený je právě o tomto poslání maturit hluboce přesvědčen.
Na slovenské zkušenosti upozornila obecně prospěšná společnost EDUin. „Zatímco na Slovensku se skládá státní maturita z mateřštiny pomocí zaškrtávacího testu, u nás je složitější a zahrnuje i slohovou práci a ústní část. Mnohem komplikovanější je u nás také logistika,“ uvádí analytik společnosti Tomáš Feřtek.
Roční náklady slovenské maturity se pohybují kolem deseti milionů českých korun. „Není jasné, co opodstatňuje jednadvacetinásobně dražší státní maturitu v Čechách oproti Slovensku, když počet maturujících studentů je vyšší pouze o necelých 30 procent,“ upozorňuje Feřtek.