Stát si přisvojuje daně za neexistující benzin. A nejedná se o zanedbatelné částky. Využívá k tomu fyzikálních vlastností benzínu a je nepravděpodobné, že by se tohoto pravidelného příjmu chtěl vzdát.

Písecký majitel pumpy Karel Frolík v únoru koupil 4946 litrů benzinu Natural 95. Musel však zaplatit za 5029 litrů, protože objem benzinu se přepočítává na patnáctistupňový průměr. Přestože pumpař dostal o 83 litrů kapaliny méně, distributor z tohoto neexistujícího množství musel zaplatit spotřební daň.

Ztráty platí řidiči

Kdyby se jednalo o ojedinělý případ, šlo by nad tím mávnout rukou. Avšak Karel Frolík spočítal, že jenom loni zaplatil za téměř pět tisíc litrů benzinu Natural 95, který nikdo nikdy neviděl.

Stát si tedy jen z Naturalu 95 přišel na více než 63 tisíc korun, když z jednoho litru benzinu inkasuje 12,84 koruny. Další ztráty má pumpař na dalších druzích benzinu. „Objem benzinu se vlivem teploty mění. Proto se jeho množství přepočítává na teplotu 15 stupňů Celsia,“ vysvětlil rozdíly mluvčí Benziny Václav Loula.

Pokud by systém správně fungoval, měl by pumpař Frolík dostat přibližně v šesti měsících v roce benzinu méně, dalšího půl roku zase více. Z jeho účetních knih ovšem vyplývá, že devět měsíců v roce je ve ztrátě, pouze v létě dostává benzinu více.

Podobnou zkušenost má celá řada dalších českých pumpařů. „Je to tak. Vychází nám to podobně,“ potvrdil například majitel čerpací stanice v Obříství na Mělnicku Bohuslav Dvořák. Přitom lze očekávat, že ve středočeském Polabí budou teploty o něco vyšší než v jihočeském Písku, takže by přeci jenom neměl být tolik ztrátový.

Pumpaři ale ztráty pohonných hmot z vlastní kapsy neplatí. Zahrnou je do ceny, za kterou si benzin koupí řidič u stojanu. Zákazník si tak připlatí za neexistující benzin, z něhož si stát vybere spotřební daň. Podle šéfa Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka pumpy v České republice ztrácí ročně v pohonných hmotách průměrně asi 7500 litrů. „Některé pumpy však vykazují ztrátu dokonce 15 tisíc litrů,“ upřesnil. V Česku působí asi 3500 čerpacích stanic. Z těchto čísel vyplývá, že stát ročně vybere za neexistující pohonné hmoty asi 300 milionů korun.

„Teplota není dobře nastavena. Česká republika je relativně chladná země,“ míní Indráček. Ze statistik meteorologů je zřejmé, že dlouhodobá průměrná roční teplota nepřekročí devět stupňů. Patnáctistupňový průměr byl stanoven zhruba před 15 lety a platí v zemích Evropské unie. Jsou i výjimky. Třeba Itálie má tento průměr stanoven na stupňů 17. Severské země mají tuto teplotu stanovenu zase nižší.

Změnu nechce ministerstvo ani EU

„Spravedlivé by bylo, kdyby byla průměrná teplota stanovena asi na 12 stupňů. Před šesti nebo sedmi lety jsme se to pokusili změnit, ale nikdo nemá zájem se s námi bavit. Stát by totiž přišel o zaručený příjem,“ vysvětlil Indráček. Podle něho by změnit nespravedlivý teplotní průměr mohlo ministerstvo financí. Na náš dotaz nás ale na financích odkázali na celní správu, která spotřební daň vybírá.

„Celníci jsou jen výkonná složka, tady jsou však potřeba změny v zákoně a ty může předkládat jen ministerstvo financí. Je možné, že by bylo potřeba i nějaké dobrozdání z Evropské unie. Tam už ale naši kolegové ze zahraničí také tvrdě narazili,“ doplnil Indráček.

ALENA PANCEROVÁ
VILÉM JANOUŠ

ČTĚTE TAKÉ:

Nejdražší benzín je v Krnově