Nesouhlasí se záměrem ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) převést jediný vojenský útvar v kraji pod hasiče. Petici za zachování 157. záchranného praporu odevzdá hlučínský starosta David Maňas (ODS) hejtmanovi Evženu Tošenovskému (ODS), který ji ve dnes osobně předá Parkanové, řekla mluvčí Hlučína Jarmila Harazinová.

Starosta Hlučína včera jako iniciátor petice objížděl obce a města, kde sbíral podpisy za zachování vojenské jednotky pod velením armády a ministryně obrany. "Jsou to poslední vojáci v kraji a měli by v něm zůstat. Jsou předurčeni zasahovat při živelních pohromách i ekologických katastrofách. Do průmyslových aglomerací Ostravy, kde je riziko těchto katastrof vyšší než kdekoli jinde, mají dojezdovou vzdálenost deset minut," řekl Maňas.

Ministerstvo obrany chce v nynější podobě zachovat jen dva záchranné prapory v Rakovníku a Olomouci. "Kdyby nás postihly povodně jako v roce 1997, kdy byl pod vodou Moravskoslezský i Olomoucký kraj, nedovedu si představit, jak a zda vůbec by se k nám olomoučtí vojáci dostali," naznačil starosta. Dodal, že převést jednotku pod hasičský záchranný sbor považuje za koncové řešení. "Nevím, jak by ministerstvo vnitra finančně udrželo v kraji zhruba 250 hlav pod hlavičkou hasičů. Tato varianta by byla otázkou nejdéle roku, než by ji úplně zrušili," řekl.

Podle ředitele krajských hasičů Zdeňka Nytry by převod majetku znamenal pro moravskoslezské hasiče obrovskou ekonomickou zátěž. "Armáda si představuje, že na nás převede těžkou techniku. Je pravda, že takovou nemáme a hodila by se nám. V příštím roce bychom ale už neměli peníze na její provoz. Osobně bych byl rád, kdyby se nic neměnilo," řekl už dříve Nytra.

Petici ve středu 19. září podepsal také ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD). "Dovedu si představit, že by jednotka byla pod hasičským záchranným sborem, ovšem v plné síle a se všemi finančními zdroji. Na druhou stranu má armáda v krizových situacích větší možnosti i zákonné pravomoci než hasiči," řekl. Hlučínský záchranný prapor vznikl v roce 2004. Jednotku tvoří dvě stovky profesionálních vojáků a zhruba 50 civilních zaměstnanců. V jednotce slouží například potápěči a jako profesionální zachranářky i ženy.