„Ne, ne, ne. Všechno, na co se ptáte, tady kdysi bylo, ale už se to dávno zrušilo. Pomůžu vám ten dotazník zkrátit. Máme tady aktivní včelaře. To je asi tak všechno. Ostatní aktivity dělá starostka,“ směje se sympatická starostka Jitka Rozkošná.

Také pohoštění na obecním úřadě v Křišťanovicích je úplně jiné, než ve všech ostatních obcích. Ochutnali jste někdy víno odrůdy charvát? Je to kontroverzní rarita. Není zapsaná v národní odrůdové knize, takže zákon ji zakazuje prodávat jako révové víno.

Křišťanovice s 250 obyvateli leží pět kilometrů od přehrady Slezská Harta.
Křišťanovice na Bruntálsku navzdory protestům památkářů přišly o kostel

„Víno charvát není moc oblíbené, protože zralé bobule samy odpadávají ze střapce. Nedá se sklízet jako celý hrozen. Má houževnatou slupku a výrazné aroma po lesních jahodách. Je to stoprocentně odolná odrůda. Nechytá perenospory, plísně ani houbové neduhy, takže se pěstuje úplně bez chemie. Chuťově je to víno odlišné od všeho, co znáte. Dnes je to téměř zaniklá odrůda. Komerční využití je nulové, ale díky zajímavé chuti má fanoušky. Bez skleníku v našem klimatu nestačí dozrát. Modrou variantu charvátu pěstují kousek od nás v Roudně ve skleníku. Je to hodně divné víno, ale naše,“ představila svou vinařskou kuriozitu paní starostka Jitka Rozkošná.

Pochází z jižní Moravy, kde se charvát pěstuje na zahrádkách. Do Křišťanovic se přestěhovala v osmdesátých letech, ještě než se začala stavět přehrada Slezská Harta.

Sousední obce, které leží na březích Slezské Harty, většinou zažívají rozmach turistického ruchu. Zaznamenali jste něco podobného i v Křišťanovicích?
Křišťanovice mají takovou hloupou polohu, takže moc turistů sem nepřijde. Ležíme sice blízko Slezské Harty, ale je to k nám přes kopec. Výletníků a cyklistů je kolem Harty plno, ale k nám už nedorazí. Nejsme ani na žádném z důležitých dopravních tahů. Navíc Křišťanovice leží na úplném okraji Moravskoslezského kraje. Ani vlaky k nám nejezdí. Nejbližší nádraží je až v Moravském Berouně. Nemáme ani ulice, jen zástavbu roztaženou kolem hlavní cesty. Vlastně tady nic moc konkrétního k vidění není. Jen krásná příroda, do které je obec zasazená tak nějak pěkně na pohled. Můj předchůdce pan starosta už zkulturnil park v centru, a také my se snažíme všechno postupně spravovat. Jak je příležitost, udělá se kus chodníku, nebo něco takového. Udělali jsme třeba parkoviště za obecním úřadem. Spoustu peněz pohltí opravy toho, co už máme.

Zemědělství v Křišťanovicích prošlo složitou transformací. Nástup církevního zemědělství je naděje na stabilizaci.
V Křišťanovicích na Bruntálsku se rodí nový fenomén: církevní zemědělství

Zmínila jste, že obchod v Křišťanovicích už není. Jak se řeší nákupy?
„Křišťanovice mají kolem 250 obyvatel. Byl tady kdysi i obchod, taková ta Jednota postavená v akci Z. Paní, která tam prodávala, si to tehdy koupila. Už je to asi 25 let. Spousta lidí musí z Křišťanovic dojíždět za prací do větších měst, tak si tam vyřídí nákupy potravin a běžných věcí. Nakoupí ve Dvorcích, v Bruntálu nebo v Moravském Berouně, takže paní obchod v Křišťanovicích po čase musela zrušit. Pak jsme tady měli pojízdnou prodejnu. Aspoň pro důchodce tu bylo čerstvé pečivo. Jezdila k nám prodejna až z Lipníku nad Bečvou, protože měla okruh s otočkou v Guntramovicích, což je od nás přes kopec. Brali to tak, že když už jsme tady, zkusíme dojet i k vám do Křišťanovic. Vydrželo jim to rok a půl. Ty zastávky před námi už neměly o pojízdnou prodejnu zájem, tak se jim to dojíždění za zákazníky už nevyplácelo.“

Tak aspoň že vám v obci funguje aspoň ta hospoda…
„Funguje, ale už taky končí. Je to podobný případ jako obchod. Hospoda byla taky postavená v akci Z, a pak to koupila fyzická osoba. Když si hospodu nebo obchod vybudovali občané stylem sami sobě, divím se, že tam nebyla v rámci privatizace stanovená podmínka to přednostně nabídnout obci. Možná materiál dodaly statky nebo jiný státní podnik, ale opravdu tu místní lidé brigádnicky odpracovali spoustu hodin, abychom měli v Křišťanovicích hospodu a obchod. Lidi to stavěli ve svém volném čase s vědomím, že to dělají pro sebe. Teď už to nevrátíme. Pozemek pod hospodou je Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten má nereálné představy o cenách pozemků v Křišťanovicích. Nemůžou nás srovnávat s Ostravou.“

Podle starosty Dvorců Jana Božovského by tato obec mohla vybudovat teplárnu a elektrárnu na břidlicový plyn jako první v republice.
Revoluce proti cenám energií. Na Bruntálsku chtějí využít břidlicový plyn

Sousední obce, jako je Roudno, navštěvují nejen sezonní rekreanti, kteří přijeli k vodě na Slezskou Hartu, ale také je tam komunita chatařů. Jsou také v Křišťanovicích chataři a chalupáři?
„Pár chatařů tady je, ale ti tady s námi žijí už tak dlouho, že jsou prakticky místní. Mnozí tu už bydlí celoročně. Takový hlad po rekreačních objektech jako v sousedních obcích kolem Slezské Harty tady určitě není.

Také Křišťanovice jsou obec, kde se před válkou mluvilo německy. Máte kontakty s původními obyvateli?
„Němečtí rodáci sem samozřejmě jezdili, ale nepravidelně. Už taky stárnou. Pomohli nám opravit například památník z první světové války. Je mi moc líto, že se předválečná kronika Křišťanovic nezachovala. Máme zápisy z dob socialismu, a ty jsou samé plenární shromáždění, plnění plánu, stranické úkoly a závazky.“

Jaké jsou v Křišťanovicích pamětihodnosti?
„Kostel římskokatolické farnosti se začal před třemi lety konečně opravovat. Už má novu střechu nad presbytářem a zákristií, i nad většinou lodi. Obec na kostel ze svého rozpočtu přispívala, ale byla kolem toho určitá nevole. Prý církve už dostaly peníze, tak ať si to opraví sami. Dostaly sice peníze, ale taky hodně zdevastovaných nemovitostí a památek, o které se musí starat. Lidem se těžko vysvětluje, proč se náboženské stavby mají opravovat z veřejných rozpočtů. V lidech je cítit, že jejich předci do pohraničí přišli z různých končin, takže ani k těm místním památkám nemají moc velký vztah. Byť se tu už narodili. Taky já jsem se sem přistěhovala, tak se je snažím pochopit. Žiju tady od roku 1987. Z vlastní zkušenosti vím, kolik let to trvá, než vám na určitém místě pocit řekne, tady jsem doma. Je to dlouhý proces, než na vás to místo dýchne takovým tím milým klidem domova.“

Silnice I/45, nebezpečný úsek mezi Zátorem a Novými Heřminovy. Ilustrační foto.
Silnici mezi Krnovem a Bruntálem čeká oprava, provoz budou řídit regulovčíci

Jak v Křišťanovicích funguje kultura?
„Máme velký kulturní dům. Náš program je zaměřený spíš na obecní záležitosti, než že bychom lákali návštěvníky z větších dálek. Lidé ze sousedních obcí si k nám zvykli jezdit hlavně na Mikuláše. To bývá kulturák plný. Všichni se těší, jak do Křišťanovic přijde Mikuláš, protože ne všechny okolní obce mají zázemí pro podobné akce. Například Valšov nemá kulturní dům, takže v zimě mají problém něco většího uspořádat, aby se tam nemuseli mačkat. Náš kulturák je bývalá stodola, která se v sedmdesátých letech přestavěla. To mě příjemně těší, že můžeme dělat třeba dětské dny bez ohledu na počasí. Jak jde rok, máme tu takové ty běžné obecní tradice, jako Kácení májky, na které jsou lidé zvyklí. Bohužel poslední rok nám do toho vpadl covid.“