Kliknutím zvětšíteU přístaviště v Razové právě probíhají stavební práce. O co jde?
Jen drobné terénní úpravy břehu, aby ta travní plocha byla lépe využitelná. Ještě čekáme na změnu územního plánu, a pak tu počítáme se zázemím k přívozu. Má tu být infocentrum a také náměrník. Vizualizaci už máme, tak teď už potřebujeme jen peníze. Nevím, jestli na takové věci existují dotace. Pro obce je teď obtížné něco plánovat, když ceny stavebních prací rychle rostou. Začalo to zdražováním stavebního materiálu. Řemeslníci a stavební firmy se hromadně předzásobili. Tím způsobili přechodný nedostatek materiálu na trhu a další zdražování. Problém je, že obce musí stavební zakázky kvůli dotačním podmínkám soutěžit třeba půl roku dopředu. Vysoutěžíte cenu, která je v dané době férová, ale za půl roku už je úplně všechno jinak.
Jaké investice se podařilo v Razové realizovat v poslední době?
Zrovna jsme otevírali bytový dům a nové multifunkční hřiště. Jen co jsme přestřihli pásku, hned bylo plno nápadů čím to ještě vylepšit a jak by se sem hodila nafukovací hala. Razová má cca 530 obyvatel. Přibylo nám teď deset nových bytů, a hned se o ně přihlásilo 24 zájemců. Tak to abychom hned postavili další.
Řada obcí se vylidňuje, mladí se stěhují do měst, ale zdá se, že Razová má opačný trend. Asi je v rámci celého kraje vnímaná jako dobrá adresa. Jak dlouho už trvá zájem o stěhování do Razové?
Ten stavební boom netrvá dlouho. Necelé tři roky. Staví se všude po Razové, nejen na břehu Harty. Razová je pěkné místo pro život. Můžete si vybrat, jestli chcete mít blízko vodu nebo ne. Celkem nedávno u nás lidé objevili, že tu můžou žít obklopení přírodou a mít to autem pár minut do Bruntálu. Je to osm kilometrů do Kaufladu. Bytů i stavebních parcel rychle ubývá, a pořád se sem chtějí stěhovat další lidé na trvalo.
Jak to vypadá s občanskou vybaveností?
Máme tu všechno potřebné, od školy, školky, přes obchod, hřiště, sportoviště, tělocvičnu až po kulturní dům. A navrch ještě přehradu, přístav a nějaké pracovních příležitostí. A taky čtyři hospody, protože jsme dlouhá obec, tak abychom měli všude pokrytí.
Přívoz Rouza funguje už šestou sezonu. Využívají ho spíš turisté nebo místní?
Tak i tak. Místní taky jezdí s kolama do přírody a děti na školní výlety. Vozíme také školku, těm vodní záchranná služba předvádí svou činnost. Vždy se domluvíme, aby to měli i s programem. Máme oprávnění plout po celé přehradě, takže si nás můžete objednat také na výlet mimo jízdní řád přívozu. V Razové i Roudně je plno zajímavých míst, kam se dá zajít. Jsme od sebe pár kilometrů, ale dostat se tam na opačný břeh autem je časově náročné. Přívozem tam jste za dvacet minut. Loď jede vlastně po stejné cestě, kudy jezdily auta a autobusy před napuštěním přehrady.
Jak vzpomínáte na sousedství Roudna a Razové před postavením přehrady?
Když jsem chodil do školy, bylo nás v Razové kolem 300 žáků, protože mnozí spolužáci dojížděli z Nové Pláně, Roudna, Karlovy Pláně, Volárny, Leskovce i ze Slezské Harty a celého okolí. Dnes bývalí spolužáci bydlí za přehradou a v naší obrovské škole máme jen 35 žáků. Chodí sem do páté třídy, a pak dojíždí do Bruntálu. Těší mě, že je tu slušně obsazená školka, a počítám s dalším růstem počtu obyvatel. Je to projekt na 32 rodinných domků na břehu, takže za chvíli to možná ani nebude stačit.
Jde developerský projekt?
Ne, majitel pozemků to jen rozparceloval pro stavebníky. Rozprodal to rychle, a teď už si každý staví sám. Takže do pěti let se nám počet obyvatel zase podstatně zvýší.
Také se chystají velké investice do cyklistické dopravy.
Cyklotrasa už sem vede, ale na podzim se konečně začne dělat také cyklostezka kolem přehrady. Vyasfaltovaná a široká 3 metry. Je to obrovská investice téměř 50 milionů. První etapa vede do Leskovce. Dá se říct z Bruntálu přes Dlouhou Stráň a Razovou až ke hrázi, takže obslouží kompletně jeden břeh. Je to vedené převážně přímo po břehu kolem vody po pozemcích Povodí Odry. Pro nás je lepší, že se stačí domluvit s jedním státním subjektem než s padesáti soukromníky. Když se to začne stavět letos, na jaře k nám přijedou první cyklisté. Další etapa už se projektuje.
Proč se neprojektovala a nepostavila cyklostezka společně s přehradou?
Protože se Slezská Harta stavěla ve špatné době. My jako obec jsme nejvíc utrpěli tím, že s přehradou nebyla spojená žádná infrastruktura. Začalo se stavět v roce 1986, a po roce 1989 jim došly peníze. Původní rozpočet byl asi šest miliard, ale na dokončení už peníze nezbyly. V roce 1996 byli rádi, že se nějakým způsobem podařilo dokončit přehradu, ale na investice pro okolní vesnice už nezbyla ani koruna. O stavbě přehrady se rozhodlo v době, kdy běžel naplno průmysl, výrobní podniky a hutě. Pak ale skončila těžba, zavřely se šachty. Hutě i těžký průmysl šly do útlumu, takže značně poklesla spotřeba vody. Dnes už je Slezská Harta čistě vodárenská nádrž na pitnou vodu, stejně jako Kružberk. Zásobuje vodou okolní obce. Přehrada má dostatečně velkou rezervu i pro další odběratele a velká města, kdyby třeba přišlo sucho.
Jaké kulturní a sportovní vyžití nabízí Razová?
Pořádáme spoustu kulturních a sportovních akcí. Má tu tradici obecní ples, retrostřelby, noční badminton a podobně. Náš kulturák je sice už hodně retro, ale má kapacitu 300 lidí. Je to členěné a propojené s tělocvičnou, takže tam můžeme kombinovat různé počty osob.. Tělocvična je díky novému osvětlení hodně využívána, hraje se tam badminton, stolní tenis, malá kopaná nebo volejbal. Chodí si sem zahrát lidé s širokého okolí, protože u nás je pronájem stovku na hodinu i se sprchama. Máme tu i místní spolky, které se významně podílí na vyžití volného času v obci, například Sokol, Razovské ženy, jezdecké kluby, myslivecké sdružení a u vody pak yacht club.
V poslední době se kolem Slezské Harty objevují problémy s černými stavbami. Týká se to i Razové?
To, co na břehu vypadá jako kemp, jsou všechno černé stavby, se kterýma bojujeme. Formálně jsou to sice mobilní chajdy, ale už je nikdy nikdo odtamtud nedostane. Restituent dostal pozemky v devadesátých letech, rozparceloval to a prodal po sto nebo dvě stě metrech. Lidé si tam začali stavět karavany. Většina z nich tam zakotvila nastálo. Něco se už odstranilo, ale je to právně dost složité, přestože podle územního plánu tam má být jen příroda a krajina. V současnosti se zpracovává změna územního plánu a pak bude možné za určitých podmínek stavět i rekreační objekty, které doposud územní plán nepovoloval, tak snad ty různé maringotky a karavany z obce zmizí.
Jak se dělá řidičák na loď?
Něco podobného jako autoškola pro lodníky funguje v Přerově. Zkoušky jsou dost podobné jako na řízení auta. Také na vodní cestě musíte znát značky a pravidla provozu jak se na přehradě nebo na řece bezpečně vyhýbat. Musíte vědět, kdo komu dává přednost. Státní plavební správa běžně dělá kontroly na Slezské Hartě. Musíte jim předložit průkaz vůdce malého plavidla atd.
22
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
