Nyní se Krnovanům vyzpovídal, jak se cítí v současné situaci. Zpřísnit nebo rozvolnit? Kde je nějaké světlo na konci tunelu? Jak dlouho ještě? Co děláme špatně? Otázky, které si v těchto dnech klade snad každý.

Starosta Krnova nezná odpovědi, ve svém příspěvku ale popsal své emoce a situace, jaké mnozí důvěrně znají z vlastní zkušenosti. Příspěvek Tomáše Hradila přinášíme v plném znění, níže na stránce pak najdete jeho příspěvek i v originální podobě.

Jsem naštvaný a přemýšlím

„Stejně jako většina z vás, i já jsem naštvaný. Štve mě, že se zástupci parlamentních stran mezi sebou nemohou aspoň na pár týdnů přestat handrkovat. Zvlášť když celé zemi teče do bot.

Štve mě, že děti nemohou chodit do škol a nemohou sportovat (to se týká i dospělých).

Štve mě, že se úplně zastavil kulturní a společenský život. Složitě se potkáváme s příbuznými, kamarády, pokud vůbec.

Štve mě, že někteří živnostníci bojují o přežití, že lidé přicházejí o práci.

Je to úmorné a trvá to už dlouho. Místo světla na konci tunelu vidím, jak se k nám ze západní části země blíží agresivní britská mutace koronaviru. Podle posledních čísel už na Krnovsku nejspíše je.

A přemýšlím, co vám napsat. V situaci, kdy téměř polovina obyvatel nebere epidemii jako hrozbu, by asi bylo lepší nepsat nic. Za každé slovo mého příspěvku jistě dostanu naloženo.

Jenže taky vím, že v nejvíce postižených okresech roste úmrtnost, nemocnice se rychle plní. A tak vás chci na tuto hrozbu alespoň upozornit.

Nebudu vám radit, co vše máte dodržovat. To už jste slyšeli tisíckrát. Chápu vás, kteří s různými opatřeními nesouhlasíte. Člověk je sociální tvor a málokdo z nás to vydrží.

Já sám se po hodinách různých jednání v respirátoru s chutí nadechnu čerstvého vzduchu když jdu domů. Ochrannou pomůcku schovávám kousek za náměstím a neřeším, jestli zrovna ti dva kolemjdoucí, které jsem míjel, prošli v dvoumetrové vzdálenosti. Stejně tak neumím na měsíce zakázat babičkám, aby se vídaly s našimi dětmi. To nám fungovalo sotva týdny.

Zkusme se prostě chovat ohleduplně ke svému okolí. Každý podle svého vlastního uvážení, podle vlastních možností.“