Můžete pane starosto zrekapitulovat, jaké stanovisko obec zaujala, když jste se o vaše pozemky začali zajímat specialisté na větrnou energetiku?
Pokud by se našel investor, bude větrná farma jednou z mála možností jak zajistit naší malé obci pravidelný zdroj financí. V rámci nového rozpočtového určení daní nám peněz ubylo. V době koronaviru je to úplná katastrofa. Potřebujeme najít takový zdroj, který bude obci vydělávat pravidelně, jako třeba daň z nemovitosti. Dvě elektrárny zde lze postavit stoprocentně a tři možná. Jen z těch dvou bychom měli garantovaný příjem půl milionu ročně po dobu 25 let. Na ten máme nárok, ať fouká nebo ne. Je to odměna za to, že umožníme projekt realizovat na svých pozemcích. Majitel a provozovatel elektrárny ponese podnikatelská rizika, a obec bude mít garantovaný příjem. Pro malou obec je příležitost získat každoročně půl milionu na investice významná váha při rozhodování.

Máte zkušenost, co provoz větrné elektrárny obnáší a jak se žije lidem v sousedství?
Jde o zvyk. Byl jsem se podívat v Německu a Holandsku, kde větrné elektrárny fungují v blízkosti obytné zástavby. U nás by to bylo takříkajíc na hnojišti za obcí, kam ani není z oken vidět. Jestli se to někdy podaří realizovat v Hlince, to je věc investora. Naši podporu má, a v krajských zásadách územního rozvoje větrný park je. Jestli se investorům bude dařit při jednání s úřady a jak mu to vyjde ekonomicky, to už záleží na něm.

O vlastní obecní energetice jste neuvažovali?
Letos se objevily fotovoltaické dotace na využití střech. Možná k tomu také sáhneme, ale principem těchto dotací je, aby se vyrobená energie spotřebovala v místě. Cílem jsou úspory. My ale nepotřebujeme jen šetřit, my teď hlavně hledáme nový příjem. Veškeré dotační tituly a programy jsou založené na spolufinancování. Bez vlastních zdrojů obce to nejde, byť to to bylo třeba jen deset procent. Jsme maličká obec s 200 obyvateli.

Jak souvisí velikost obce s jejím rozpočtem?
Když přemýšlíme, zda se pustit do projektu s nutností spolufinancování, musíme v Hlince i v Dívčím Hradu zvážit, kolik peněz nám v obecním rozpočtu zbývá na investice. Na první pohled vám Hlinka může připadat stejně velká jako třeba Dívčí Hrad. Tam ale bydlí o sto obyvatel víc, takže mají mnohem větší daňový výnos. Dívčí Hrad má měsíčně až dvojnásobný příjem oproti Hlince, ale naše provozní náklady jsou víceméně stejné. Tam i tam pracuje jeden starosta a jedna účetní. V rozpočtech a výdajích obcí hraje roli řada dalších faktorů, ale na hrubé srovnání to stačí.

Zvažovali jste také negativa větrné energetiky?
Rozumím těm, kteří chtějí chránit ráz krajiny. Na takovou argumentaci jim říkám: vymyslete jiný model financování naší obce a pak se klidně obejdeme se bez větrné elektrárny. Potřebujeme příjem, ať už chceme čerpat evropské nebo národní zdroje. Máme spoustu nápadů, co bychom chtěli stavět a budovat. Od opravy starých baráků a rozbitých chodníků, až po novou kanalizaci. Nabídky dotací jsou malým obcím k ničemu, když nemají na projekt ani těch deset procent spolufinancování.

Můžete představit některé záměry Hlinky do budoucna?
S moravskoslezským krajem spolupracujeme v oblasti podpory znevýhodněných regionů. Tam jsou například dotace na výkup a opravy problematických baráků. Máme naplánovanou první větev kanalizace a její napojení na centrální čistírnu odpadních vod. Odkanalizování jedné strany obce nás bude stát asi 6,5 milionů. Z toho 2,5 milionů bude našich z obecního rozpočtu. Když jsme si vzali úvěr 3,5 milionu na rekonstrukci obecných domů a bytů, byl to strop, kam až můžeme zajít. Nejen my, ale také banky a kraj si hlídají, aby se obce nepředlužovaly. Kanalizace je pro Hlinku nezbytná. Zvládneme ji, ale za cenu toho, že už nám na dalších akcích nezbydou peníze na spolufinancování.

Patří také Hlinka mezi obce Osoblažska, které se postupně vylidňují?
Dosud tomu tak bylo, ale nastává doba, kdy se lidé vrací z měst na venkov. Uvědomí si, jak je ve městě draho a že jim hektický životní styl nevyhovuje. Chtějí na venkov, ale už jim nestačí staré baráky, které mají v každém pokoji Petry na uhlí. Proto jsme se nebáli ani úvěru, abychom bytovky z padesátých let přizpůsobili současnému standardu zateplených fasád a centrálního vytápění. Pokud můžete nabídnout moderní byty, mladí do obce přijdou. Jsou ochotní dojíždět z levného bytu i třicet kilometrů za prací. Mnozí už našli způsob jak pracovat z domova. Jsme na prahu velkých změn. Éru vysidlování a rekordů v nezaměstnanosti už máme za sebou.

Přichází na Osoblažsko také investoři?
Například před Vánocemi tu vyrostl soukromý komunitní dům pro soběstačné seniory. V podstatě je to bytovka pro důchodce za 22 milionů. Pokud tu někdo investuje, byť s dopomocí dotace, je to pověstné světýlko na konci tunelu. Ještě nedávno bych smutně počítal, jak nás tu zbylo už jen 178 obyvatel z 240, ale teď nám zase 30 občanů přibylo. Lidi samozřejmě potřebujeme. Už jen kvůli tomu, že jsou na to navázané daňové výnosy.

Hlinka při návštěvě Deníku v březnu 2021: